Klub Leitnerova slaví sedmdesátku

Zajít si na koncert, divadelní představení nebo posedět u piva na tom samém místě přes 70 let není jen tak. Jedním z takových míst, kde to lze, je na Leitnerce, stálici brněnské kulturní scény.

Zpravodaj městské části Brno-střed | únor 2026 | 29

Zajít si nakoncert, divadelní představení

nebo posedět upiva natom samém místě

přes 70 let není jen tak. Jedno ztakových

vzácných míst, kde to lze, je naLeitnerce,

stálici brněnské kulturní scény.

Leitnerka vděčí zasvůj vznik hlavně nedo

-

statku kulturních prostor, vtehdejšíoblasti

nově vznikající bytové zástavby. NaStarém

Brně byl tehdejší sklad stavebních materi

-

álů pro vznik kulturního zařízení vytipován už

vroce 1950. Stavební studie vznikla takzvaně

nakoleni avelmi živelně, ostatně podobně

probíhala icelá stavba, která byla budována

vrámci akce Občané budují své město sa

-

motnými obyvateli Brna. Samozřejmě bez ná-

roku najakoukoliv odměnu. Nasklonku roku

1955 se pak konala první akce, zřejmě ještě

vne zcela dokončeném prostoru. Leitnerku

jako první využilo Gymnázium naVídeňské,

které zde oslavilo stavbu nové budovy školy

nadnešní Vídeňské ulici. Osobnosti vklubu

poklepaly nazákladní kámen školy, násle

-

dovalo pestré odpoledne pro děti amládež

avečer zakončila taneční zábava.

Odschůzí podivadlo

Leitnerka byla koncem padesátých abě

-

hem šedesátých let hlavně místem spole-

čenského setkávání. Konaly se zde hovory

sobčany, přednášky abesedy, vzdělávací

kurzy, plesy či neformální oslavy. Scházely se

zde kluby seniorů nebo školy. Zkulturnějšího

soudku byly doklubového programu po

-

stupně zařazeny filmové projekce, výstavy,

loutkové divadlo pro nejmenší aobčasné hu

-

dební pořady. Řada ztěchto aktivit pokračo-

vala naLeitnerce dlouhé roky, někdy světší,

někdy smenší intenzitou. Budova sice ne

-

byla plně vyhovující, napřelomu šedesátých

asedmdesátých let však nebylo vblízkém

okolí, ale ani vcelém městě, dostatek kul

-

turních sálů pro skutečně širokou nabídku

tehdejších obecních „kulturáků“.

Podobně vypadal program ivsedmdesá

-

tých letech, kdy byla Leitnerka stále jedním

znemnoha fungujících odnoží Obvodního

kulturního avzdělávacího střediska Brno

I, který byl předchůdcem dnešní příspěv

-

kové organizace městské části Brno-střed

Kávéesky. Dnešní starší generace zokolí

klubu si možná vybaví filmová promítání

animovaných pohádek pro školní apřed

-

školní mládež. Ale Leitnerce se nevyhnuly

ani masové akce spolitickým podtextem,

třeba tehdejšího Svazu československo-so

-

větského přátelství nebo přímo KSČ adal-

ších organizací.

Azyl pro alternativu

Koncem sedmdesátých aběhem osmde

-

sátých let 20. století byla Leitnerka hlavně

azylem pro alternativu aaktivity mimo hlavní

kulturní proud. Díky větší nabídce sálů vBrně

se spousta akcí přesunula jinam aneutěšené

prostory Leitnerky přestaly pro pravidelné

politicky a mainstreamově laděné akce

vyhovovat. NaLeitnerce díky tomu zkouší

různé umělecké skupiny, ztěch nejvýznam

-

nějších jmenujeme například hudební sku-

pinu B-komplex, divadelní skupinu M-dílna

kolem režiséra Zbyňka Srby adalších nebo

třeba šermířská skupina Duel. Vpolovině

osmdesátých let nastupuje naLeitnerku

pozdější dlouholetá vedoucí Julie Blažková

akulturní program se začíná výrazněji orien

-

tovat nakoncerty. Vprogramu se objevují

významná jména umělců vystupujících více

či méně proti tehdejšímu režimu. Ti, kterým

bylo zapovězeno vystupování naveřejnosti

nebo velké sály, zde našli své útočiště ipubli

-

kum. Odvážná dramaturgie abudoucí přerod

prostoru vklub předznamenává následující

porevoluční dobu.

Divoké devadesátky

Hned porevoluci byla Leitnerka opra

-

vena azačala se profilovat jako hudební

akulturní klub sdopoledními aodpoled

-

ními pořady pro děti amládež asvečerními

akcemi pro dospělé. Oproti předchozím

letům zní vklubu hlavně hudba, nejčastěji

folk, bigbeat, jazz adalší. Zdivadelních aktivit

jmenujme například přehlídku amatérského

divadla Netradlo. Místo měla naLeitnerce ili

-

teratura, ať šlo orůzné pravidelné pořady, tak

křty knih, které se zde ostatně konají dodnes.

Ztohoto období pochází také současný ná

-

zev Leitnerka, která svoji klubovou přísluš-

nost dává najevo isvým vzhledem. Typické

barevné fasády odkazovaly nejen nahudbu,

ale inaprogram pro děti nebo divadlo. Mezi

šedivými aneopravenými domy vnitrobloku

klub doslova zářil.

Současnost

Sdrobnými úpravami fungovala Leitnerka

inapřelomu tisíciletí. Vposledních letech

podstoupila pravděpodobně největší rekon

-

strukci odsvého vzniku. Dostala moderní

vzhled, řadu technických oprav, radikální

změnu vnitřních prostor aposléze inové

sociální zařízení. Poletech se změnilo iuspo

-

řádání sálu, který je dnes multifunkční avy-

hovuje nejrůznějším potřebám pro skutečně

pestrou škálu akcí.

Vprostoru klubu se dnes potkávají pro

-

fesionálové iamatéři, komunitní, charitativní

iškolní projekty, tradiční akce aumělci spjatí

sLeitnerkou často idesítky let. Mezi takové

patřil třeba Jiří Černý. Legendární publicista,

jehož poslechové pořady formovaly gene

-

race posluchačů. Mnoho začínajících muzi-

kantů si kněmu doklubu docházelo pro rady

nebo pro inspiraci. Aněkteří znich posléze

hráli vestejném prostoru, jako jejich hudební

ikona, kritik avmnohých případech ipřítel.

Prostor vklubu ale dostávají iúplní nováčci,

kteří dosvěta divadla ahudby teprve vstu

-

pují.

Několik generací diváků, umělců izaměst

-

nanců vytvořilo zLeitnerky živý prostor, kam

se chodilo achodí zaživou kulturou. Věříme,

že tomu tak ještě dlouho bude.

Tomáš Pokorný

■

KLUB LEITNEROVA SLAVÍ SEDMDESÁTKU

Kultura