Paměť národa: Antonín Lagryn

Antonín Lagryn zvaný Tony se narodil v roce 1947 v Chebu. Pochází z komunity Sintů, neusazených německých Romů.

Rozhovor / Historie

14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2025

Stejně tak je poptávka poknihách Slavné

brněnské vily a Slavné brněnské vily,

77 domů spříběhem. Ty vznikly vespo

-

lupráci skolegyní Dagmar Černouškovou

adalšími autory. Pokud by došlo najejich do

-

tisk, bylo by to narozhodnutí nakladatelství.

Vroce 2024 uplynulo sto let

odzaložení Muzea města Brna.

Jak jste jubileum oslavili?

Napadlo nás při tomto významném vý-

ročí poletech otevřít depozitáře, vekterých

máme uloženou sbírku vedut, čili pohledů

naměsta ajejich různá zákoutí. Nemáme

zde jen veduty Brna, ale také pohledy

narůzná evropská města nebo Rio de Ja

-

neiro adalší skvosty. Ztěch brněnských

jsme sestavili výstavu Brno nostalgické.

Obraz města vproměnách staletí, kterou

návštěvníci mohou dokonce března 2025

vidět naŠpilberku.

Jaké časové období veduty

zachycují?

Navýstavě je kvidění nejstarší známé

vyobrazení moravské metropole zroku

1593 odJana Willenberga. Stěžejní část

výstavy pak tvoří soubor Franze Richtera,

který zachytil Brno první poloviny 19. sto

-

letí. Tento autodidakt na veduty věrně

přenesl podobu města včetně barevnosti

fasád, domovních znamení adalších de

-

tailů. Vpozdějších obdobích už veduty tak

přesně realitu neodrážejí. Jejich autory jsou

již známí malíři, například František Foltýn,

Eduard Milén nebo Robert Hliněnský. Naje

-

jich dílech se už keslovu dostává imalířská

invence afantazie.

Vkterém období byste se rád

prošel městem?

Možná právě vobdobí, kdy vznikalyve-

duty Franze Richtera. Dýchá znich klid

apohoda. Lidé vevolném čase korzovali

poparcích, potkávali se, povídali si, odpo

-

čívali. Nebo vobdobí první republiky, kdy

vBrně vznikaly architektonické skvosty, byl

tu bohatý spolkový život. To bylo zlaté ob

-

dobí Brna, kdy jsme udávali prim, Praha byla

zanámi. Ale město bych vlastně rád zažil

navlastní kůži vkaždém období, to je asi

sen každého historika.

Jsme naprahu nového roku.

Jaký pro vás bude?

Pracovně se bude rok 2025 točit pře-

devším kolem urbanisty, pedagoga, teo-

retika architektury, výkonného architekta

Bohuslava Fuchse. Uplyne totiž sto třicet let

odjeho narození. Jeho životu adílu se budu

také pocelý rok věnovat zde vezpravodaji

vrubrice Historie.

Dáváte si donového roku

předsevzetí?

Každoročně si říkám, že utlumím svoje

pracovní nasazení abudu se více věnovat

své rodině. Letos si to řeknu zase apokusím

se to dodržet, abych se mohl více věnovat

svému tříletému vnukovi.

Co byste doroku 2025 popřál

našim čtenářům?

Všem bych popřál pevné zdraví, dále klid

amír. Aby si dokázali užívat každého dne

anacházeli radost vmaličkostech.

Marta Vojáčková

■

Antonín Lagryn zvaný Tony se narodil

vroce 1947 vChebu. Pochází zkomunity

Sintů, neusazených německých Romů,

kteří tradičně kočovali aživili se hudbou,

divadlem, cirkusem nebo podomním pro

-

dejem.

Jako dítě cestoval maringotkou poČe

-

chách vespolečnosti své matky apříbuzných

otčíma, kteří si vydělávali jako potulní brusiči.

Nejednalo se olehké žití – děti často spá

-

valy napodlaze nadekách, vlétě si případně

ustlaly venku pod vozem akdyž bylo málo

práce, chodily žebrat. Přesto rád vzpomíná

nakouzlo svobody stím spojené.

Antonínovy rodiče významně zasáhl ho

-

locaust, romsky porajmos. Jeho otec Jan

Lagryn byl spolu se svou první rodinou de

-

portován dotábora vLetech uPísku aná-

sledně dotakzvaného cikánského tábora

vAuschwitz-Birkenau, kde zemřeli všichni

čtyři Tonyho sourozenci, které ani neměl

možnost poznat.

Jeho matka Ilona Marie Hauer přežila

pochod smrti zRavensbrücku. SJanem se

seznámila poválce veZnojmě, poněkolika

letech společného života se však rozhodla

jej ise synem opustit.

Tonyho dětství na cestách skončilo

v roce 1958 kvůli zákonu zakazujícímu

kočování, kdy byly ze dne naden marin

-

gotkám odmontována kola aRomové se

měli usadit tam, kde zrovna byli. On ijeho

rodina museli čelit novým výzvám nového

způsobu života. Nečekaně se znovu shle

-

dal sotcem aodešel sním doBrna, přičemž

kvůli výchovným problémům skončil vdia

-

gnostickém ústavu.

Vosmdesátých letech se živil jako děl

-

ník aporevoluci pracoval pro podnikatele

Milana Ščuku. Vsoučasnosti se angažuje

v projektech připomínajících oběti rom

-

ského holocaustu. Celý příběh si můžete

přečíst vdatabázi Paměti národa na webové

stránce: www.pametnaroda.cz.

Anna Varausová

■

PAMĚŤ NÁRODA: ANTONÍN LAGRYN

Antonín Lagryn se svojí matkou Ilonou, rok 1961