Jindřich Chatrný: Skládám mozaiku Brna a jeho historie

Historik Jindřich Chatrný působí v Muzeu města Brna. Jako vedoucí oddělení dějin architektury stojí nejen za úspěšnými výstavami, ale i za oblíbenými publikacemi.

Rozhovor

Jindřich Chatrný se narodil vroce 1965

v Brně. Je absolventem Filozofické

fakulty Masarykovy univerzity vBrně.

Odroku 1983 působí vMuzeu města

Brna, odroku 2003 zde zastává pozici

vedoucího oddělení dějin architektury

akurátora sbírek. Vesvé výstavní apu

-

blikační činnosti se zaměřuje zejména

nameziválečnou architekturu, interiér

anábytkový design. Je autorem aspo

-

luautorem řady výstav aexpozic, napří-

klad: Bedřich Rozehnal, Josef Polášek,

Jindřich Kumpošt, Jaroslav Grunt, Jan

Vaněk, Oskar Poříska, Jindřich Halabala,

Jiří Kroha, Onové Brno. Brněnská ar

-

chitektura 1919–1939 či Rudolf Sandalo.

Samostatně nebo vespolupráci se podí

-

lel napublikacích Onové Brno. Brněn-

ská architektura 1919–1939. I., II. (Brno

2000), Jindřich Halabala aSpojené

uměleckoprůmyslové závody vBrně

(Brno 2003), Jan Vaněk 1891–1962. Ci

-

vilizované bydlení pro každého (Brno

2008). Dále Brněnské stopy Adolfa Lo

-

ose (Brno 2010), Orbis pictus Bohuslava

Fuchse (Brno 2012), Slavné brněnské

vily – 77 domů spříběhem (Praha 2013),

Moderní žena. Osa Praha – Brno (Brno

2015), Rudolf Sandalo. Villa Tugendhat

1931 (Brno 2017), Nový dům Brno 1928

(Brno 2018), Vize modernosti. Rudolf

Sandalo 1899–1980 (Brno 2019), Evro

-

pan Adolf Loos. Nejen brněnské stopy

(Brno 2020), František Kalivoda (1913–

1971). Vize anávraty modernismu (Brno

2023) adalších. Je ženatý, má dvě děti

ajednoho vnuka.

Cestovat časem od16. století podnešní

dobu apodívat se naproměňující se po

-

dobu Brna není neuskutečnitelný sen.

Stačí si udělat procházku naŠpilberk.

Právě zde je kvidění výstava Brno nostal

-

gické. Obraz města vproměnách staletí,

zakterou autorsky stojí historik Jindřich

Chatrný.

Kdy jste se začal zajímat

ohistorii?

V sedmdesátých aosmdesátých letech mi-

nulého století pořádalo Muzeum města Brna

soutěž Opohár brněnského draka, dokteré

jsem se jako žák základní školy zapojil. Sou

-

těž nás vedla kbádání jak vliteratuře, tak

vterénu. To pro mě byla zajímavá zkušenost

aprvní větší setkání jak sMuzeem, tak shis

-

torií. Ale kzájmu odějiny mě vedly také knihy,

třeba ity spřesahem dofantastična. Kmým

oblíbeným příběhům patřil třeba Egypťan Si

-

nuhet odMika Waltariho. Dozvěděl jsem se

vněm jak oběžném životě vdobě starého

Egypta, tak něco zarchitektury té doby.

Směřoval jste odzačátku

kbádání varchivech?

Přiznám se, že ne. Původně jsem směřo-

val napedagogickou fakultu, chtěl jsem se

stát učitelem dějepisu apředávat vědomosti.

Možná iproto, že já sám jsem měl štěstí

navýborné dějepisáře, ato jak nazákladní,

tak hlavně nastřední škole. Zde mě učil pan

profesor Tušek, odborník, který nás dokázal

napřednáškách plně zaujmout. Před rokem

1989 mu bylo kvůli jeho postojům znemož

-

něno učit navysoké škole, takže pro nás byl

pro svůj charakter navíc imorálním vzorem.

Proč nakonec zučitelské dráhy

sešlo?

Zrůzných důvodů se mi nakonec nape-

dagogickou školu nepodařilo dostat akdyž

jsem se poukončení gymnázia rozhodoval,

kam půjdu, podařilo se mi díky doktoru Iloši

Crhonkovi, který vedl oddělení dějin archi

-

tektury vměstském muzeu, získat vroce

1983 pozici kustoda vtehdejší obrazárně.

Odté doby jsem Muzeu města Brna věrný.

Kdy se dovašeho zorného úhlu

dostala architektura?

Jak jsem vmuzeu procházel různými pozi-

cemi aodděleními, uvolnilo se místo správce

sbírek architektury. To pro mě byla úžasná

příležitost. Je fascinující nahlédnout dozpů

-

sobu projektování, přemýšlení slavných ar-

chitektů: Jindřicha Kumpošta, Bohuslava

Fuchse, Josefa Poláška adalších. Studovat

fotodokumentaci jejich staveb vproměnách

času, číst jejich korespondenci, získávat je

-

jím prostřednictvím vědomosti okomunikaci

vdobě první republiky. To je obrovský zdroj

poznání. Navíc už tehdy byl vdepozitáři malý

základ sbírky nábytku zmeziválečného ob

-

dobí, který jsem znal zdobových fotografií.

To vše mě vedlo kintenzivnímu zájmu ohis

-

torii architektury. Dálkově jsem si doplnil

odborné vysokoškolské vzdělání, akromě

správy sbírek jsem se začal zabývat ipub

-

likováním, výstavami. Nakonec jsem se stal

vedoucím oddělení dějin architektury ado

-

stal možnost jej profilovat. Doufám, že snad

dobře. Navazuji tak napráci Iloše Crhonka,

který oddělení před více než šedesáti lety

založil avybudoval zněj druhou nejdůleži

-

tější sbírku architektury vrepublice.

Nastupoval jste dopozice

vedoucího snějakou konkrétní

vizí?

Nějakou představu jsem měl, ale ta se pak

postupně proměňovala, upravovala. Jak si

totiž člověk projde konkrétní sbírkové fondy,

začne se mu skládat obraz, mozaika Brna

ajeho historie. Vmém případě historie spo

-

jená sarchitekturou, surbanismem, nábyt-

kovým designem nebo spohledy naBrno.

Uvědomíte si, že to, co vidíte, je třeba zpra

-

covat aprezentovat. Apodařilo se mi sezná-

mit sřadou protagonistů architektonického

dění nejen brněnského ajejich archivy získat

donašich sbírek.

Jste autorem řady publikací

aknih, patří některá kvašim

oblíbeným?

Nechtěl bych preferovat žádnou svoji pu-

blikaci. Kněkterým mám blíž, zrod jiných byl

třeba obtížnější, ale myslím, že se vždy každý

projekt podařilo úspěšně zakončit. Těší mě,

že si knihy nacházejí svoje čtenáře.

Mnohé znich jsou beznadějně

vyprodané.

Ano, je to tak. Mezi takové patří kniha

Onové Brno: Brněnská architektura 1919–

1939. Tu jsme vydali dva roky poté, co jsme

sprofesorem Zdeňkem Kudělkou ajeho

ženou Lenkou vroce 1998 připravili první

stálou expozici vČeské republice zaměře

-

nou nameziválečnou architekturu. Náklad

JINDŘICH CHATRNÝ:

SKLÁDÁM MOZAIKU BRNA A JEHO HISTORIE

Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2025 | 13

přitom nebyl vůbec malý, přesto byla velmi

rychle vyprodána, adokonce se stala téměř

bibliofilií. Dodnes mi přicházejí dotazy, zda

neplánujeme její dotisk. Ovšem expozice

mezitím prošla proměnou, takže by publi

-

kace již nebyla aktuální.