Informace z radnice

Na radnici jednali odborníci o možnostech zlepšení péče

o veřejnou zeleň v centru Brna

Björnsonův sad

Jezírko na Kraví hoře

věcech majetkových. Jako zásadní

překážku pak označili přítomní

umístění podzemních sítí.Trávníky

na mnoha místech trpí nelegálním

parkováním aut, trávníky i vysazené dřeviny ničí agresivní moč

od stále se zvyšujícího počtu psů

a škody páchají také vandalové.

Co je třeba změnit

Letní květinový záhon na Hlinkách

Co se v městské části Brno-střed podařilo a jak péči

o veřejnou zeleň zlepšit – to

bylo tématem setkání odborníků, které jsme na radnici pozvali v závěru dubna.

Co se na Brně-střed

podařilo

Jako velmi zdařilé hodnotili přítomní květinové záhony, které

Veřejná zeleň umisťuje především

tam, kde není možné zasadit jinou

zeleň. Pochvalu si vysloužila také

úprava prostoru kolem letohrádku

Mitrovských, oživení Björnsonova

sadu, kde byly zachovány ovocné

stromy a citlivá rekonstrukce jezírka na Kraví hoře, která umožnila

zachovat živý biotop včetně obojživelníků. Odborníci kvitovali také

to, že zeleň veřejných prostor

Brna-střed není uniformní.

Co brání rozšiřování

zeleně

Vysazování stromů a péči o zelené

plochy v některých lokalitách brání

majetkové poměry – pozemky

nelze z úrovně města a městské

části spravovat, protože patří Úřadu pro zastupování státu ve

Konflikt s umístěním technických sítí:

– Technické sítě umístěné v zemi

(trubky vody, plynu, elektřina či

různé datové kabely) mají dnes

často vytyčena zbytečně velká

ochranná pásma, přestože je

velmi nepravděpodobné, že by

kořeny stromů tyto sítě poškodily. Přitom právě velikost

ochranných pásem často novou

výsadbu zeleně (stromů i keřů),

znemožňuje.

POZN.: Současné konflikty při

rekonstrukcích sítí, nad kterými

rostou velké stromy, pramení

z toho, že v minulosti se sítě

umisťovaly, kam koho napadlo

a stejně tak se vysazovaly stromy – neřešily se možné konflikty

a dopady, které řešíme až dnes.

Poděkování patří těm, kteří se

snaží za této složité situace hledat takové řešení, které umožní

stromy nekácet. Bohužel

v některých případech to není

možné.

– Ochranná pásma jsou naopak

nutná pro stromy, protože ty pro

svůj růst potřebují dobře zakořenit. Zjednodušeně řečeno: jak

velká je koruna stromu, tak velkou plochu potřebuje strom pro

kořeny. Proto je potřeba stromům vyčlenit v zemi dostatečný

prostor, včetně použití speciálního substrátu. Pokud strom

6

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Červen 2016

nebude v konfliktu se sítí, tak je

navíc pravděpodobné, že ho

v jeho růstu nebude ani po desítkách let nic rušit.

Roztříštěná péče o zeleň

v Brně:

– Z minulosti si s sebou vlečeme

balvan roztříštěného systému

péče o zeleň. Na území naší

městské části o městskou zeleň

pečuje Veřejná zeleň města

Brna, naše městská část či firma

Brněnské komunikace, která

většinou spravuje pásy zeleně

podél komunikací. Důsledkem

je různá kvalita péče o zeleň i na

místech spolu sousedících.

Negativem jsou i zbytečné

náklady na to, že správu blízkých

lokalit v některých případech

vykonává i několik firem.

– Jako jedno z řešení navrhl

náměstek primátora Martin

Ander vznik celoměstské metodiky, která by nastavila standardy péče o zeleň v Brně. Tu by

správci zeleně museli dodržovat. Důležitá je ale i revize současného systému, jejímž výstupem by mělo být sjednocení

péče o zeleň na nižší počet

subjektů, či sjednocení péče

o zeleň na blízkých lokalitách.

Na závěr přítomní

konstatovali

nedoceněnost důležitosti

zeleně ve městě jak pro

snížení prašnosti, tak pro

udržení příjemných teplot,

zejména v letních

měsících.

Středně velký listnatý strom dokáže v létě odpařit až 400 litrů vody

za den. Strom tedy funguje jako

geniální klimatizační zařízení.

Nejenom že ve svém okolí zvlhčí

vzduch, ale odparem vody dojde

také k razantnímu snížení okolní

teploty.Vzhledem k horkým létům,

která jsme v minulých letech zažili

a která jsou očekávána i v budoucnosti, je třeba pro vysazování

velkokorunných stromů připravit ve

městech podmínky, a to především

pod zemí, kde v současnosti většinou chybí prokořenitelný prostor.

Poděkování

Na závěr děkuji všem, kteří přijali

naše pozvání ke kulatému stolu

a obohatili diskusi svými názory.

Setkání se zúčastnili náměstek primátora města Brna Martin Ander,

Markéta Flekalová z Fakulty

zahradní architektury Mendelovy

univerzity, zahradní architekti Eva

Wagnerová a Igor Kyselka, za

Český svaz ochránců přírody

Veronica Yvonna Gaillyová a Radka Matějíčková, za Veřejnou zeleň

města Brna Alexandra Koutná a za

Odbor životního prostředí ÚMČ

Brno-střed Zbyněk Hrnčíř a Anna

Jarošová. Svoje postřehy k tématu

nám pak poskytli zahradní architekti Zdeněk Sendler aTomáš Izák.

Kdo se stará o veřejnou

zeleň na Brně-střed

Péče o veřejnou zeleň je v městské

části Brno-střed rozdělena mezi

několik subjektů. O stromořadí

a významné brněnské parky – Špilberk, Lužánky, Tyršův sad, Denisovy sady, Wilsonův les a Studánka – se stará Veřejná zeleň města

Brna (www.vzmb.cz). Ostatní zeleň

spadá do správy Odboru životního

prostředí ÚMČ Brno-střed a některé plochy při komunikacích spravují

Brněnské komunikace, a. s.



Mgr. Jasna Flamiková,

3. místostarostka MČ BS