Informace z radnice
Na radnici jednali odborníci o možnostech zlepšení péče
o veřejnou zeleň v centru Brna
Björnsonův sad
Jezírko na Kraví hoře
věcech majetkových. Jako zásadní
překážku pak označili přítomní
umístění podzemních sítí.Trávníky
na mnoha místech trpí nelegálním
parkováním aut, trávníky i vysazené dřeviny ničí agresivní moč
od stále se zvyšujícího počtu psů
a škody páchají také vandalové.
Co je třeba změnit
Letní květinový záhon na Hlinkách
Co se v městské části Brno-střed podařilo a jak péči
o veřejnou zeleň zlepšit – to
bylo tématem setkání odborníků, které jsme na radnici pozvali v závěru dubna.
Co se na Brně-střed
podařilo
Jako velmi zdařilé hodnotili přítomní květinové záhony, které
Veřejná zeleň umisťuje především
tam, kde není možné zasadit jinou
zeleň. Pochvalu si vysloužila také
úprava prostoru kolem letohrádku
Mitrovských, oživení Björnsonova
sadu, kde byly zachovány ovocné
stromy a citlivá rekonstrukce jezírka na Kraví hoře, která umožnila
zachovat živý biotop včetně obojživelníků. Odborníci kvitovali také
to, že zeleň veřejných prostor
Brna-střed není uniformní.
Co brání rozšiřování
zeleně
Vysazování stromů a péči o zelené
plochy v některých lokalitách brání
majetkové poměry – pozemky
nelze z úrovně města a městské
části spravovat, protože patří Úřadu pro zastupování státu ve
Konflikt s umístěním technických sítí:
– Technické sítě umístěné v zemi
(trubky vody, plynu, elektřina či
různé datové kabely) mají dnes
často vytyčena zbytečně velká
ochranná pásma, přestože je
velmi nepravděpodobné, že by
kořeny stromů tyto sítě poškodily. Přitom právě velikost
ochranných pásem často novou
výsadbu zeleně (stromů i keřů),
znemožňuje.
POZN.: Současné konflikty při
rekonstrukcích sítí, nad kterými
rostou velké stromy, pramení
z toho, že v minulosti se sítě
umisťovaly, kam koho napadlo
a stejně tak se vysazovaly stromy – neřešily se možné konflikty
a dopady, které řešíme až dnes.
Poděkování patří těm, kteří se
snaží za této složité situace hledat takové řešení, které umožní
stromy nekácet. Bohužel
v některých případech to není
možné.
– Ochranná pásma jsou naopak
nutná pro stromy, protože ty pro
svůj růst potřebují dobře zakořenit. Zjednodušeně řečeno: jak
velká je koruna stromu, tak velkou plochu potřebuje strom pro
kořeny. Proto je potřeba stromům vyčlenit v zemi dostatečný
prostor, včetně použití speciálního substrátu. Pokud strom
6
ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Červen 2016
nebude v konfliktu se sítí, tak je
navíc pravděpodobné, že ho
v jeho růstu nebude ani po desítkách let nic rušit.
Roztříštěná péče o zeleň
v Brně:
– Z minulosti si s sebou vlečeme
balvan roztříštěného systému
péče o zeleň. Na území naší
městské části o městskou zeleň
pečuje Veřejná zeleň města
Brna, naše městská část či firma
Brněnské komunikace, která
většinou spravuje pásy zeleně
podél komunikací. Důsledkem
je různá kvalita péče o zeleň i na
místech spolu sousedících.
Negativem jsou i zbytečné
náklady na to, že správu blízkých
lokalit v některých případech
vykonává i několik firem.
– Jako jedno z řešení navrhl
náměstek primátora Martin
Ander vznik celoměstské metodiky, která by nastavila standardy péče o zeleň v Brně. Tu by
správci zeleně museli dodržovat. Důležitá je ale i revize současného systému, jejímž výstupem by mělo být sjednocení
péče o zeleň na nižší počet
subjektů, či sjednocení péče
o zeleň na blízkých lokalitách.
Na závěr přítomní
konstatovali
nedoceněnost důležitosti
zeleně ve městě jak pro
snížení prašnosti, tak pro
udržení příjemných teplot,
zejména v letních
měsících.
Středně velký listnatý strom dokáže v létě odpařit až 400 litrů vody
za den. Strom tedy funguje jako
geniální klimatizační zařízení.
Nejenom že ve svém okolí zvlhčí
vzduch, ale odparem vody dojde
také k razantnímu snížení okolní
teploty.Vzhledem k horkým létům,
která jsme v minulých letech zažili
a která jsou očekávána i v budoucnosti, je třeba pro vysazování
velkokorunných stromů připravit ve
městech podmínky, a to především
pod zemí, kde v současnosti většinou chybí prokořenitelný prostor.
Poděkování
Na závěr děkuji všem, kteří přijali
naše pozvání ke kulatému stolu
a obohatili diskusi svými názory.
Setkání se zúčastnili náměstek primátora města Brna Martin Ander,
Markéta Flekalová z Fakulty
zahradní architektury Mendelovy
univerzity, zahradní architekti Eva
Wagnerová a Igor Kyselka, za
Český svaz ochránců přírody
Veronica Yvonna Gaillyová a Radka Matějíčková, za Veřejnou zeleň
města Brna Alexandra Koutná a za
Odbor životního prostředí ÚMČ
Brno-střed Zbyněk Hrnčíř a Anna
Jarošová. Svoje postřehy k tématu
nám pak poskytli zahradní architekti Zdeněk Sendler aTomáš Izák.
Kdo se stará o veřejnou
zeleň na Brně-střed
Péče o veřejnou zeleň je v městské
části Brno-střed rozdělena mezi
několik subjektů. O stromořadí
a významné brněnské parky – Špilberk, Lužánky, Tyršův sad, Denisovy sady, Wilsonův les a Studánka – se stará Veřejná zeleň města
Brna (www.vzmb.cz). Ostatní zeleň
spadá do správy Odboru životního
prostředí ÚMČ Brno-střed a některé plochy při komunikacích spravují
Brněnské komunikace, a. s.
I
Mgr. Jasna Flamiková,
3. místostarostka MČ BS