Rozhovor

LUCIE INGROVÁ

NA ZELNÉM TRHU SNÍM O ITÁLII

Energická mladá herečka, zpěvačka a lektorka se nebojí pouštět do nových neotřelých projektů. Vidět ji můžete třeba v inscenaci Buranteatru Homo eroticus aneb

Láska v době těla nebo 17. listopadu v rámci

Noci divadel v tomtéž divadle jako zpěvačku kapely Radio Gafa. Pod Lucčiným vedením můžete také zlepšit svoje vystupování

na kurzu rétoriky pro veřejnost, který nově

otevřela v Klubu Leitnerova.

Jsi herečka, ale na dni Otevřené

radnice jsme tě zažili jako

zpěvačku. Jak na to došlo?

Ano, mimo hraní na nezávislé scéně zpívám ještě v kapele. Jmenuje se Radio Gafa

a vznikla u nás v Buranteatru vlastně omylem.

Po zkoušce jsme zůstali v divadle a začali si

jen tak zpívat. Vyzkoušeli jsme si vystoupení

před publikem a asi jsme se docela líbili,

protože jsme najednou měli těch kapelových projektů víc a víc a počet koncertů

narůstal.

Vedeš také kurz rétoriky

Rétoriku lektoruji od roku 2014, od posledního ročníku na JAMU. Začala jsem učit studenty, a protože si myslím, že je v rámci běžného vzdělávání ve školách rétorice

věnovaná malá, spíše tedy skoro žádná,

pozornost, otevřela jsem tento kurz i pro

veřejnost. Umět mluvit je přece výhoda

v téměř všech povoláních i v běžném životě.

Jak ten nápad vznikl?

Bylo to náhodou. Oslovil mě ještě v posledním ročníku JAMU divadelní nadšenec

Tomáš Dosadil. Chodíval do divadla Marta,

a na základě dojmu z představení, ve kterém

jsem tenkrát hrála, mi navrhnul, jestli bych si

nechtěla vyzkoušet lektorování pro středoškoláky.

Metro, což také rozvíjí pohotovost a schopnost improvizace.

Co plánuješ v budoucnu?

Zatím chci zůstat v Brně, protože se mi tu

tak nenásilně rozjíždějí pěkné aktivity, a mám

ráda místní přátelskou atmosféru. Přesto si

říkám, že bych se mohla vydat i někam dál.

Praha a pop-kultura mě úplně nelákají. Pokud

bych se někam rozjela, tak by to bylo do Itálie,

to je takový můj sen. Přemýšlím, jestli se tam

nepřihlásit na doktorandské studium a neprožít tam nějaký ten rok. Líbí se mi a zajímá mě

italština, chtěla bych si zkusit v tomto jazyce

zahrát divadlo. Je to ale v plenkách, s učením

jazyka teprve začínám.

O čem sníš kromě Itálie?

Tak někde v té hodně vzdálené budoucnosti bych jednou, třeba v 55, 60 letech, až

bych měla pocit, že jsem nasbírala dostat

zkušeností na to, abych mohla mít vlastní

divadlo, ráda pomáhala lidem po škole, kteří

by chtěli účinkovat na undergroundové scéně. To bych ale potřebovala skvělého manažera, co bude dobře psát granty. A asi také

skvělé zázemí a tak. Budoucnost, to je zkrátka

velká neznámá.

Kdybys měla vybrat svoje

oblíbené místo v Brně-střed,

které by to bylo?

Na Brně-střed trávím vlastně většinu svého

času. Pracovně v Buranteatru nebo na Leitnerce, ve volném čase se v centru ráda setkávám s přáteli. Nejraději mám asi Zelný trh,

protože mi svojí atmosférou připomíná právě

tu moji Itálii. Líbí se mi trhy, dokonce i ta nová

krytá tržnice, mám radost, že je opravená,

a že se zde otevřel nový příjemný prostor.

Marta Vojáčková

Lucie Ingrová

Narodila se 4. ledna 1990 v Bohunicích, kde potom žila a chodila na

základní školu. Po studiu na Gymnáziu

Johanna Gregora Mendela byla na

podruhé přijata na Janáčkovu akademii

múzických umění na obor činoherní

herectví. V mezidobí stihla rok dálkově

studovat speciální pedagogiku, výtvarnou výchovu a sociální pedagogiku.

Po přijetí na JAMU se věnovala už

jen studiu pod vedením Ivo Krobota.

Po ukončení školy vyhrála konkurz

do jihlavského Horáckého divadla, kde

ztvárnila několik výrazných rolí.

Protože se jí stýskalo po Brně, po

roce a půl angažmá v Jihlavě ukončila

a vrátila se na volnou nohu do Brna,

kde se věnuje především nezávislému

divadlu. V současné době je členkou

hereckého souboru Divadla Buranteatr

a Divadla Feste. Aktivně se věnuje

moderování a stand-up comedy. 

Od roku 2014 učí žáky z celé republiky rétoriku v rámci vzdělávacího programu Středoškolské odborné činnosti,

letos otevřela kurzy také pro veřejnost.

■

Věnuješ se i stand upu

Stand upu jsem se začala věnovat v prostředí divadla Druhý pád, což je ultranezávislé

divadlo s hodně dobrou atmosférou. Nenápadně mě k této disciplíně přivedla Adéla

Elble. Vyzkoušela jsem si vystoupení jako

host pořadu Na mikrofon, a pak, abych se

v ní zdokonalila, jsem začala dělat stand upy

v ArtBaru Druhý pád. Současně jsem také

začala moderovat pro Klub Leitnerova a klub

Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2018 | 15