Názory občanů

O MENDLÁKU

PODĚKOVÁNÍ

V roce 2017 jsem se na setkání starosty

Martina Landy s občany na něj obrátil (písemně i ústně) s upozorněním, že od mostu přes

Svratku na Poříčí proti proudu až do Pisárek

není přístup k řece od cyklostezky. Jediné

schodiště od Kamenné ulice (nad klášterem

Sv. Alžběty) se rozpadlo a senioři už nemohou

jít na procházku plnou osvěžujících zážitků

– proudy, tišiny, ryby, ptáci, letité stromy, skalní

útvary. Poslední roky, bohužel, se stezka stala

asi na třech místech velmi obtížně průchodnou. Děkuji, že šikovní dělníci obnovili schody

s citem pro materiály, jež neruší přírodu. Jistě

by si v budoucnu poradili i s několika překážkami na trase k Anthroposu, a nebylo by

to za miliony. Naprostý nezájem projevili pracovníci v Lipce na Kamenné ulici, v místní

i krajské radě seniorů, i na pracovišti naší radnice u Měnínské brány (mají v náplni činnosti

i životní prostředí v Brně-střed). Známí (rybáři

i sousedé) se mi smáli, že jen naivní idealista

si může myslet, že sliby brněnského politika

se promění během čtyřletého období v čin.

A proměnily se, díky, pane starosto!

Mgr. Josef Novotný

■

Žiji na Oltecu, jak se říká, již padesát let.

Částečná rekonstrukce Mendláku se, řekl

bych, povedla. Je naprosto skvělé vidět študáky s kamarádkami u vínka nebo maminy

u kávičky a jejich děti si hrají na trávníku. Má

to i opačnou stranu věci. Lidé „jiní“.

Neřekl bych, že všichni jsou bezdomovci,

ale část jsou, podle mého skromného názoru,

asociálové, kteří obtěžují své okolí a budou

odrazovat od návštěvy tohoto místa. Je to

více patrně otázka městské policie. Toto je

jen taková krátká poznámka, poté co jsem

zavřel zpravodaj.

Petr Jančár, Hlinky

■

MRAKODRAP V LUŽÁNKÁCH

Na adrese Lidická 77 má vyrůst 80metrový

mrakodrap. Lidé se proti jeho výstavbě bouří

a mají důvod. Můj osobní názor na mrakodrapy je, že se mi líbí, pokud mají zajímavý

tvar a jsou společně s ostatními mrakodrapy

včleněny do vhodného prostoru – čtvrť La

Défense v Paříži, mrakodrapy v Dubaji. Mám

ale požadavek, že mezi mrakodrapy musí být

minimálně 200 metrů odstup, ve kterém se

budou nacházet lesoparky občas doplněné

zajímavými stavbami ve stylu Guggenheimova muzea v Bilbau ve Španělsku, nebo Opery

v Sydney. Venkovní bazény s odpočinkovou

plochou na střechách mrakodrapů považuji

v dnešní době za samozřejmost. Parkovací

a přístupová komunikace pro automobily

výhradně podzemní řešení. Spojení MHD –

podzemní metro s možností vstupu suchou

nohou do mrakodrapů přímo z metra. Hypermarkety v podzemí mrakodrapu, obchody

a služby, včetně restaurace v úrovni přízemí

a prvních dvou nadzemních podlaží. Ve 3. n. p.

obrazárnu spolu s kavárnou. Ve 4. a 5. n. p.

kompletní fitcentrum s bazénem a v 6. n. p. by

byli lékaři. Každý mrakodrap musí mít svůj

specifický tvar a něco, proč by si jej lidé měli

zamilovat – viz dílo architektů Miluniće

a Gehryho Tančící dům v Praze, nebo horizontální mrakodrap architekta Moše Safdieho, ve městě Chongqing v Číně. Pořizovací

cena takovéto čtvrti, opravdu netuším, asi

stovky miliard. Záleží na tom, jestli Brno chce

světu nabídnout jednu z nejmodernějších

čtvrtí světa a ukázat Emirátům, že to také umíme, nebo si vystačíme pouze s brněnským

výstavištěm, které v době výstavby pavilonu

A bylo považováno za moderní. Tři mrakodrapy na ulici Šumavská považuji za naprosto

nezvládnuté a ošklivé. Stejně tak je samoúčelné postavit bez jakékoliv koncepce jeden

mrakodrap a násilím jej natěsnat u Lužánek,

mezi domy zcela odlišného charakteru. To

zcela popírá mou vlastní koncepci, jak by se

měly stavět mrakodrapy. Proto podporuji petici: Ne mrakodrapu ve vnitrobloku, stop

nezodpovědným developerům!

Pavel Weber

■

ZASTÍNĚNÍ ZASTÁVKY CHYBÍ

V tomto roce proběhla na Mendlově

náměstí rekonstrukce jedné z trolejbusových

a autobusových zastávek. I když výsledek

vypadá na první pohled dobře, ve skutečnosti

se podmínky na této zastávce pro cestující

veřejnost citelně zhoršily. U původní zastávky

totiž rostly dva středně vzrostlé stromy, které

při rekonstrukci vzaly bohužel za své. Cestující tak mohli čekat na zastávce ve stínu,

zatímco dnes se pečou na přímém slunci. To

bylo zvlášť nepříjemné v letošním horkém

létě. Rám s popínavými rostlinami umístěný

za přístřeškem pro cestující je z hlediska stínu

zcela nedostatečný. Vypadá to, že ho tam

někdo vyprojektoval jen „aby se neřeklo“.

Přikládám fotografie, které dokládají minulý

a současný stav zastávky. Myslím si, že radnice by při přípravě podobných projektů měla

postupovat pečlivěji s přihlédnutím k detailům, aby to nedopadlo podobně jako s touto

zastávkou. Při troše snahy mohly být bývalé

stromy zakomponovány do výsledného řešení po rekonstrukci. Bohužel se tak nestalo.

D. Fridrich, Vídeňská

■

Tato rubrika obsahuje názory čtenářů, které nejsou redakčně upravovány, a vydavatel nenese zodpovědnost za jejich obsah.

Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2018 | 13