Rozhovor

VÍTĚZSLAV KOUDELKA: NA POČÁTKU BYLO SLOVO

PhDr. Vítězslav Koudelka se narodil

v Brně 21. července 1951. Po absolvování

základní školy v rodných Žabovřeskách

a gymnázia v Lerchově ulici zakončil

v roce 1975 úspěšně studium angličtiny

a pedagogiky na filozofické fakultě. Zde

také získal v roce 1982 titul PhDr. a až do

roku 1989 učil na brněnských středních

školách. V roce 1990 založil vydavatelství

KIRA, které se stalo centrem hádankářského a křížovkářského hnutí v celé

republice. Kromě vydavatelské a autorské činnosti – Křížovkářský slovník (spolu

s Miroslavem Káňou, čtyři vydání), Křížovkářský kalendář, knihy a časopisy

Luští celý svět, Sudoku nejen klasická,

Mistrovská sudoku, Ara luští s dětmi, Luští

celá rodina, KROS a další – pravidelně

publikuje v řadě odborných periodik

v Česku i v zahraničí. Byl ředitelem Hádankářského mistrovství světa i Mistrovství

světa v luštění sudoku, kapitánem české

reprezentace na MS v logických úlohách

i v sudoku a je držitelem čtyř zlatých světových medailí. Spoluzakládal Světovou

hádankářskou federaci (WPF), jíž byl

v letech 2004–2008 prezidentem. Je

také autorem tisíců hádanek a otázek

do soutěží Pyramida a Chcete být milionářem? a v roce 1992 započal s unikátním světovým projektem luštění v živém

rozhlasovém vysílání, ve kterém pokračuje dodnes. Za svoje aktivity byl několikrát oceněn, mimo jiné i nejvyšším

vyznamenáním Svazu českých hádankářů a křížovkářů Zlatý otazník a Světovou hádankářskou federací za celoživotní přínos. K jeho zálibám patří, krom

luštění a hádání, tenis, jízda na kole, hudba a nehororové a neakční filmy. Radost

z práce a ze života mu výrazně umocňují

také jeho vnučky Adélka a Anička se

svými rodiči Hankou a Tomášem. A pes

Eda, jak patrno i z fotografie.

Vítězslav Koudelka je stále jedním z našich

nejaktivnějších a nejúspěšnějších luštitelů

nejrůznějších hádanek a křížovek, ale jeho

doménou je i jejich tvorba a popularizace.

Má k tomu samozřejmě ty nejlepší předpoklady. Několik let stál v čele Světové

hádankářské federace, kterou pomáhal

zakládat, a je mnohonásobným mistrem

republiky i světovým šampionem v této

oblasti. A tak si mozkové závity díky jeho

výtvorům namáhají nejen čtenáři a luštitelé

časopisů po celé republice, ale i posluchači

v živém vysílání Českého rozhlasu, ke kterému se po letech vrátil a kde je mu nyní

pohotovým parťákem Zdeněk Junák.

Kdo vás k těm hádankám

a křížovkám přivedl?

Aha, tak to ten rozhovor pěkně začíná. Zříkáš se našeho pokrevního bratrství a začneš

mně vykat?

Dobrá, bráško, tak povídej…

Na počátku všeho bylo slovo (úsměv). Bylo

mně deset let a podnikal jsem dobrodružné

výpravy za pokladem. A tím pokladem byla

stará truhla u nás na půdě a v ní spousta nevyluštěných křížovkářských časopisů. Jeden

jsem vzal a začal luštit. Počáteční luštění spočívalo v tom, že jsem s uspokojením vyluštil

jedno, možná dvě slova, a konec. Moje snažení sledovala maminka, která byla mou první

rádkyní. Správnými otázkami mi ukazovala

postup, takže jsem pak vyluštil tři, pět, deset

slov. A taky tajenku. Tím to ale nekončilo. Po

mnoha a mnoha letech se vrátil domů

z nesmyslného vězení maminčin bratr, strýc

Mirek Káňa. A začala druhá etapa křížovkářské školy.

Jak na něho vzpomínáš?

Strýc Mirek byl úžasný člověk. Inteligentní,

skromný, čestný, laskavý. Přesto, že strávil

tak dlouhou dobu ve vězení, nezatrpkl, spíš

naopak. Protože v té době ještě neměl děti,

veškerý svůj čas věnoval nám dvěma. Učil

nás angličtinu a křížovky. Ty jsi postupem

14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | prázdniny 2021

času pomalu přesunul svůj zájem na hudbu

a spolužačku, já jsem setrval a šrotil se anglinu

podle televize. Bydleli jsme kousek od fotbalového hřiště, a tak když začínal kurs, strýc

vyběhl před dům a zavolal „Koudelko,

English“ a já už jsem běžel. Penalta nepenalta,

faul nefaul. Že bych byl vždycky nadšený, to

se říct nedá, ale teď jsem mu za jeho péči víc

než vděčný. A křížovky? Strýc patřil mezi křížovkářskou a hádankářskou elitu, byl vynikající luštitel, autor i organizátor hádankářských akcí. A protože mě křížovky hodně

bavily, snažil jsem se pochytit aspoň málo

z jeho umění. Učil mě luštit, ale i tvořit. V patnácti letech jsem skončil na druhém místě

v celostátní soutěži, v sedmnácti jsem měl

otištěnou první křížovku. Mirek zemřel rok

před revolucí, bohužel se nedočkal vítězství

myšlenek, za které celý život bojoval. Byl to

hodně demokratický člověk, dával šanci i druhým, těm méně významným, aby se vyjádřili.

Už mockrát, vždy před spaním nebo když je

nějaké výročí, si říkám, že bychom o něm

měli napsat knihu. Snad se k tomu někdy

spolu dokopeme, Mirkovi to oba dlužíme.

Tvůj největší úspěch

s hádankami a křížovkami?

Těžko hodnotit. Hodně si cením vítězství

v České křížovkářské lize, 15x jsem vyhrál

nejtěžší a nejprestižnější Křížovkářskou maturitu, což je dosud nepřekonaný rekord. S Mirkem Káňou jsme napsali Křížovkářský slovník,

který je mnohými pokládán za nejlepší mezi

slovníky. Neměl bych ale zapomenout na

úspěchy spojené se Světovou hádankářskou

federací, především ty s jejím založením. Bylo