Kultura
DUŠE BRNA – ČÁST V.
Je mnoho možností, jak vnímat svoje město. Vyhledávat zelené oázy, zastavit se
a zvednout oči ke střechám domů, objevovat málo známá zákoutí, hledat rušná
náměstí nebo nové hospůdky, každý podle
svých zálib.
Možností je v našem městě jistě nepřeberně, každé město má navíc svoji duši. Jak hledat duši Brna, o to se v minulosti pokoušeli
básníci, historici, architekti i umělci. V těchto
dnech, kdy musíme přijmout dny a týdny bez
většiny kulturních zážitků, nás možná může
alespoň na krátkou chvíli rozptýlit pohled na
naše město v dřívějších časech, který vám
chceme nabídnout v miniseriálu Duše Brna.
V dnešním pátém ohlédnutí představíme
pohled na město ve vzpomínce brněnského
spisovatele Jana Trefulky, který se narodil
15. května 1929 v Brně. Obecnou školu v rodném Králově Poli navštěvoval Trefulka spolu
s celoživotním přítelem, spisovatelem Milanem Kunderou. Do roku 1968 byl redaktorem
literárního časopisu Host do domu, od roku
1969 však nesměl publikovat. Podepsal Chartu 77. Podle Trefulkových stejnojmenných
próz byly natočeny filmy Pršelo jim štěstí,
O bláznech jen dobré, Na krásné vyhlídce,
Vraždy bez rukavic a další, například televizní
inscenace Ptáček nebo Velká stavba. Jan
Trefulka je nositelem Ceny města Brna. Zemřel 22. listopadu 2012 a je pohřben na brněnském ústředním hřbitově.
Genius loci
Brněnský genius loci mluvil odedávna na
tržištích, v dílnách, ve stájích a v hospodách
melodickou moravskou češtinou. Ne náhodou
GUSTAV BROM 100
právě v Brně vznikla jedinečná sbírka moravských lidových písní, které jsou textově i po
hudební stránce umělecky nejhodnotnějším
a jistě nejživotnějším dědictvím moravského
baroka i počátku národního obrození. Brněnští
Češi si vyfantazírovali a po rozpadu monarchie
i prosadili založení českých vysokých škol.
Z duševně nehmotného odporu k novogotickým a novorenesančním c. a k. palácům se
fantasti mezi brněnskými architekty propracovali k funkcionalismu, který chtěl vrtošivý
lidský smysl pro krásu přivést k rozumné prostotě. Vskutku bezuzdná fantazie našich předků a schopnost sjednotit síly uskutečnily
v Brně deset let po skončení světové války
a po založení státu Výstavu soudobé kultury
a postavily pro ni dodnes funkční a ve své
jednoduchosti a stylové čistotě esteticky stále
působivé pavilóny.
Brněnský genius loci musel mít opravdu
něco tajuplně přitažlivého, ba fascinujícího,
když dokázal k městu připoutat desítky tvůrčích osobností z Moravy i z Čech, literáty,
národohospodáře i pedagogy, právníky, novináře, muzikology a muzikanty.
Budoucnost Brna nebyla bohužel tak jásavá, jak ji Janáček v extatické chvíli slyšel.
V katastrofickém evropském dění přišlo město nejprve o své Židy, pak také o své Němce
a brzo po válce i o svůj statut hlavního města
Moravy. Vyvolalo to velmi neobvyklé nálady.
Jenom jakoby proti vůli nadřízených institucí
město usilovalo a dosud se snaží o to, aby
se v duchu Janáčkových bezuzdných fantazií
stalo druhým, alternativním kulturním centrem
České republiky. Pořád zde ještě povlává
jeho neústupně osobitý, po drsné pravdě
a po lidské lásce prahnoucí genius, až nepříjemně činorodý a neschopný hrbit hřbet před
lidmi i před osudem pro okamžitý prospěch
a úhybnou úlevu.
Brněnský genius loci jsou pomníky na starém hřbitově s českými i německými nápisy,
verše Jana Zahradníčka a Zdeňka Rotrekla,
zamlčované, ale neumlčitelné, brněnský
genius loci je hudba, kterou bělovlasý starý
muž slyšel v lidové mluvě a lidové písni,
brněnský genius loci je prostořeký mim, který
ve svém úboru šaška krále objel Evropu,
brněnský genius loci jsou davy, protékající
po celý rok výstavištěm, auly vysokých škol,
lesy a krasové propasti, sladký pach podzimních burčáků a vůně bramborové nati na úpatí
Vysočiny. Brněnský genius loci má v sobě
tajemství jako planeta Jupiter, která jenom
sama ví, proč se nestala hvězdou. (je) ■
Foto: Wikipedie
V letošním roce si připomínáme sté
výročí narození Gustava Broma, skvělého saxofonisty, dirigenta, skladatele,
kapelníka, zpěváka, manažera, manžela, otce, fotbalového fanouška
a brněnského patriota. Vydejte se
s námi po jeho stopách a poznejte jeho
tvorbu i osudy.
Do 20. června můžete v Alfa pasáži
navštívit výstavu s názvem Fenomén
Gustav Brom, kterou připravila Galerie
TIC. Výstava nabízí vhled do jeho všestranné osobnosti a bohatých aktivit.
Využívá materiál z oblasti televizní produkce, grafického designu i osobních
archivů jeho kolegů a přátel. Obohacena
je o zvukovou složku, jakýsi QR jukebox,
který návštěvníkům umožňuje užít si Bromovu hudbu.
Rozhlasový Big Band Gustava Broma – Bromovo „dítě”, které se má stále
čile k světu, bude také součástí speciálního narozeninového dílu zábavného
pořadu Manéž Bolka Polívky. Ta bude
věnována 60. výročí brněnského studia
České televize. V podání big bandu v ní
zazní například slavná skladba Hvězdy
jsou jak sedmikrásky nad Brnem, která
dala název vůbec prvnímu pořadu
z produkce brněnského studia ČT.
Narozeninovou Manéž Bolka Polívky
odvysílá ČT1 v sobotu 26. června ve
20.00 hodin.
Zastavit se a uctít jeho památku
můžete na bílovické louce u lavičky
Jaromíra Hniličky, kde byl nově zasazen
cedr Gustava Broma. A po jeho brněnských stopách vás nově provede aplikace projektu Gustav Brom 100 nebo
destinační tiskovina, kterou připravil TIC
Brno.
Projekt Gustav Brom 100 vychází
z ideové koncepce Vladimíra Koudelky.
Informace o aktuálním dění najdete na
webu www.gustavbrom100.cz.
Adéla Nováková
■
Zpravodaj městské části Brno-střed | červen 2021 | 29