Kultura

DUŠE BRNA – ČÁST V.

Je mnoho možností, jak vnímat svoje město. Vyhledávat zelené oázy, zastavit se

a zvednout oči ke střechám domů, objevovat málo známá zákoutí, hledat rušná

náměstí nebo nové hospůdky, každý podle

svých zálib.

Možností je v našem městě jistě nepřeberně, každé město má navíc svoji duši. Jak hledat duši Brna, o to se v minulosti pokoušeli

básníci, historici, architekti i umělci. V těchto

dnech, kdy musíme přijmout dny a týdny bez

většiny kulturních zážitků, nás možná může

alespoň na krátkou chvíli rozptýlit pohled na

naše město v dřívějších časech, který vám

chceme nabídnout v miniseriálu Duše Brna.

V dnešním pátém ohlédnutí představíme

pohled na město ve vzpomínce brněnského

spisovatele Jana Trefulky, který se narodil

15. května 1929 v Brně. Obecnou školu v rodném Králově Poli navštěvoval Trefulka spolu

s celoživotním přítelem, spisovatelem Milanem Kunderou. Do roku 1968 byl redaktorem

literárního časopisu Host do domu, od roku

1969 však nesměl publikovat. Podepsal Chartu 77. Podle Trefulkových stejnojmenných

próz byly natočeny filmy Pršelo jim štěstí,

O bláznech jen dobré, Na krásné vyhlídce,

Vraždy bez rukavic a další, například televizní

inscenace Ptáček nebo Velká stavba. Jan

Trefulka je nositelem Ceny města Brna. Zemřel 22. listopadu 2012 a je pohřben na brněnském ústředním hřbitově.

Genius loci

Brněnský genius loci mluvil odedávna na

tržištích, v dílnách, ve stájích a v hospodách

melodickou moravskou češtinou. Ne náhodou

GUSTAV BROM 100

právě v Brně vznikla jedinečná sbírka moravských lidových písní, které jsou textově i po

hudební stránce umělecky nejhodnotnějším

a jistě nejživotnějším dědictvím moravského

baroka i počátku národního obrození. Brněnští

Češi si vyfantazírovali a po rozpadu monarchie

i prosadili založení českých vysokých škol.

Z duševně nehmotného odporu k novogotickým a novorenesančním c. a k. palácům se

fantasti mezi brněnskými architekty propracovali k funkcionalismu, který chtěl vrtošivý

lidský smysl pro krásu přivést k rozumné prostotě. Vskutku bezuzdná fantazie našich předků a schopnost sjednotit síly uskutečnily

v Brně deset let po skončení světové války

a po založení státu Výstavu soudobé kultury

a postavily pro ni dodnes funkční a ve své

jednoduchosti a stylové čistotě esteticky stále

působivé pavilóny.

Brněnský genius loci musel mít opravdu

něco tajuplně přitažlivého, ba fascinujícího,

když dokázal k městu připoutat desítky tvůrčích osobností z Moravy i z Čech, literáty,

národohospodáře i pedagogy, právníky, novináře, muzikology a muzikanty.

Budoucnost Brna nebyla bohužel tak jásavá, jak ji Janáček v extatické chvíli slyšel.

V katastrofickém evropském dění přišlo město nejprve o své Židy, pak také o své Němce

a brzo po válce i o svůj statut hlavního města

Moravy. Vyvolalo to velmi neobvyklé nálady.

Jenom jakoby proti vůli nadřízených institucí

město usilovalo a dosud se snaží o to, aby

se v duchu Janáčkových bezuzdných fantazií

stalo druhým, alternativním kulturním centrem

České republiky. Pořád zde ještě povlává

jeho neústupně osobitý, po drsné pravdě

a po lidské lásce prahnoucí genius, až nepříjemně činorodý a neschopný hrbit hřbet před

lidmi i před osudem pro okamžitý prospěch

a úhybnou úlevu.

Brněnský genius loci jsou pomníky na starém hřbitově s českými i německými nápisy,

verše Jana Zahradníčka a Zdeňka Rotrekla,

zamlčované, ale neumlčitelné, brněnský

genius loci je hudba, kterou bělovlasý starý

muž slyšel v lidové mluvě a lidové písni,

brněnský genius loci je prostořeký mim, který

ve svém úboru šaška krále objel Evropu,

brněnský genius loci jsou davy, protékající

po celý rok výstavištěm, auly vysokých škol,

lesy a krasové propasti, sladký pach podzimních burčáků a vůně bramborové nati na úpatí

Vysočiny. Brněnský genius loci má v sobě

tajemství jako planeta Jupiter, která jenom

sama ví, proč se nestala hvězdou. (je) ■

Foto: Wikipedie

V letošním roce si připomínáme sté

výročí narození Gustava Broma, skvělého saxofonisty, dirigenta, skladatele,

kapelníka, zpěváka, manažera, manžela, otce, fotbalového fanouška

a brněnského patriota. Vydejte se

s námi po jeho stopách a poznejte jeho

tvorbu i osudy.

Do 20. června můžete v Alfa pasáži

navštívit výstavu s názvem Fenomén

Gustav Brom, kterou připravila Galerie

TIC. Výstava nabízí vhled do jeho všestranné osobnosti a bohatých aktivit.

Využívá materiál z oblasti televizní produkce, grafického designu i osobních

archivů jeho kolegů a přátel. Obohacena

je o zvukovou složku, jakýsi QR jukebox,

který návštěvníkům umožňuje užít si Bromovu hudbu.

Rozhlasový Big Band Gustava Broma – Bromovo „dítě”, které se má stále

čile k světu, bude také součástí speciálního narozeninového dílu zábavného

pořadu Manéž Bolka Polívky. Ta bude

věnována 60. výročí brněnského studia

České televize. V podání big bandu v ní

zazní například slavná skladba Hvězdy

jsou jak sedmikrásky nad Brnem, která

dala název vůbec prvnímu pořadu

z produkce brněnského studia ČT.

Narozeninovou Manéž Bolka Polívky

odvysílá ČT1 v sobotu 26. června ve

20.00 hodin.

Zastavit se a uctít jeho památku

můžete na bílovické louce u lavičky

Jaromíra Hniličky, kde byl nově zasazen

cedr Gustava Broma. A po jeho brněnských stopách vás nově provede aplikace projektu Gustav Brom 100 nebo

destinační tiskovina, kterou připravil TIC

Brno.

Projekt Gustav Brom 100 vychází

z ideové koncepce Vladimíra Koudelky.

Informace o aktuálním dění najdete na

webu www.gustavbrom100.cz.

Adéla Nováková

■

Zpravodaj městské části Brno-střed | červen 2021 | 29