Historie

PŘÍBĚHY DOMŮ: PO STOPÁCH ERNSTA WIESNERA

Letos v červenci to bude 50 let, co v britském Liverpoolu zemřel jeden z nejvýraznějších československých architektů, který

zásadně ovlivnil podobu meziválečného

Brna. Pojďme si tedy nyní představit nejen

architekta samotného, ale také jeho domy,

které každý Brňan jistě důvěrně zná. Řeč

je samozřejmě o Ernstu Wiesnerovi.

Ve slovenských Malackách se v rodině

židovského tiskaře a prodejce papíru Alfreda

Wiesnera narodil v lednu roku 1890 syn Ernst

jako druhé z celkem čtyř dětí. O devět let

později se rodina přestěhovala a usadila

v Brně, kde si Alfred Wiesner nejdřív na ulici

Ponávka a později na Veselé otevřel obchod

s psacími potřebami a tiskopisy. Děti navštěvovaly Zemskou vyšší reálnou školu, odkud

Ernst přešel v roce 1905 na Vyšší průmyslovou školu již se zřetelným zájmem o stavební

obor. Ernst Wiesner se rozhodl pokračovat

ve studiu a odešel v roce 1909 do Vídně na

Technische Hochschule, o rok později přešel

na věhlasnou Akademii výtvarných umění

pod vedením Friedricha Ohmanna. Vysokoškolské studium Wiesner zakončil v předvečer první světové války v roce 1913.

Světový konflikt ho odvelel stejně jako desetitisíce mladých mužů do válečných zákopů.

Wiesner tak během války prošel se svým

ženijním plukem Polsko, Dalmácii a jižní Tyrolsko. Po skončení války se vrátil zpět do Brna,

kde začal ihned působit jako samostatný

architekt.

Jedna z jeho prvních realizací byla menší

stavba letního dřevěného domku pro továrníka a prvního poválečného předsedu brněnské židovské obce Samuela Berana a jeho

ženu Hermine, situovaná v zahradě vily

na dnešní Drobného ulici. Tvarosloví domku

vychází z tradičních dřevěných srubových

staveb, avšak uspořádání vnitřních prostor

se Wiesner snažil koncipovat již v duchu

moderních požadavků. V přízemí se nacházela obytná hala s krbem, posezením

a hudebním koutkem, odkud byl přístupný

malý sklípek a obytné patro pro rodinu a personál. Potěšující je fakt, že tato první Wiesnerova realizace se až na menší zásahy

v interiérech dochovala dodnes v původním

stavu. Ještě v témže roce zahájil Wiesner

v Brně stavbu nájemního domu pro průmyslníka Wilhelma Gutmanna na exponované

rohové parcele vymezené ulicemi Údolní

a Bratří Čapků. Na rozdíl od historizujícího

dřevěného domku na Drobného ulici se v případě tohoto nájemního domu přiklonil Wiesner k vůbec první puristicky laděné fasádě

v Brně. Dům obklopený sousedními secesními domy působil ve své době doslova šokujícím dojmem. Hladkou fasádu Gutmannova

domu zvýrazňují pouze keramické šambrány

oken a vchodu. Otočení vstupního průčelí

do nároží urbanisticky dotváří spojení dvou

ulic a svojí velikostí ideálně vytváří plynulý

přechod mezi městskou a vilovou zástavbou

na úpatí Kraví hory.

V popisech Wiesnerových brněnských

staveb nelze vynechat stavby dvou domů

z let 1921–1925, kterými vyplnil proluku mezi

Beethovenovou a Mozartovou ulicí. Prázdné

místo po asanovaném jezuitském klášteře

stačilo do vypuknutí první světové války

nahradit několik nových nájemních domů

v secesním stylu, ale parcela přímo sousedící s barokním kostelem Panny Marie zůstala volná až do vzniku Československa.

Právě Wiesnerovi byl nakonec svěřen projekt, který citlivým způsobem reaguje na

sousedící kostel a protější justiční palác.

Budovu v Mozartově ulici, kterou realizovala

Moravská zemská životní pojišťovna, jsme

si již představili v jednom z předchozích dílů,

jakožto dům, který hned 15. března 1939

zabrala pro své účely nově vzniklá brněnská

úřadovna gestapa. Přilehlý dům orientovaný

do Beethovenovy ulice vznikl pro brněnskou

filiálku České banky Union. V případě obou

domů věnoval Wiesner pozornost monumentálnímu, reprezentativnímu účinku stavby, detailní propracovanosti a výběru

kvalitních materiálů. Odstoupené poslední

patro stavby s plochou střechou a střešní

zahradou navštívil při své návštěvě Brna

samotný tvůrce moderní architektury Le

Corbusier. Přízemí stavby bylo využito

pro monumentální reprezentativní halu

s přepážkami obloženou mramorem, v suterénu se nacházel archiv a trezory. V jednotlivých patrech vznikly různě velké kanceláře

pro úředníky. Od padesátých let 20. století

sídlí v objektu, který aktuálně prochází

rekonstrukcí, Český rozhlas Brno.

14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | červen 2021

Další významnou realizací, která ovlivnila

podobu centra Brna, byla stavba paláce

Morava v letech 1926–1929, kterou iniciovala

Hermine Stiassni. Vyzvané mezinárodní soutěže se tehdy zúčastnili uznávaní architekti

Peter Behrens, Archibald Campbell, Jacobus

Johannes Pieter Oud a Ernst Wiesner. Originální stavba administrativní a obytné budovy na Divadelní ulici realizovaná

podle Wiesnerova návrhu nezapadá svým

rozmanitým půdorysem a přívětivým výrazem režného zdiva do funkcionalistické

šablony tehdejší stavební produkce.

Nevšední tvar dispozice je přitom velkou

měrou daný začleněním původní budovy

do nové stavby a snahou o účelnost a maximální světelnost vnitřních prostor.

Kromě nájemních a administrativních domů

vytvořil Wiesner v Brně také několik vilových

staveb, z nichž asi nejznámější je vila Stiassni

z let 1927–1929 v Hroznové ulici, známá také

pod názvem vládní vila. Pro sebe a svoji rodinu nechal vilu postavit brněnský textilní průmyslník Alfred Stiassni. Kromě této všeobecně známé vily však Wiesner vyprojektoval

také vilu Neumark, nesoucí název po dalším

z brněnských textilních magnátů a stavebníkovi Walteru Neumarkovi. Stavba z let 1928

až 1929 upoutá vaši pozornost zejména cihlovou barvou fasády. V Masarykově čtvrti najdeme z Wiesnerovy produkce ještě Haasovu,

Steinovu a Münzovu vilu.

Završit stručnou prezentaci Wiesnerových

brněnských staveb se nabízí symbolicky

objektem krematoria. V roce 1925 vyzval

brněnský magistrát architekty Antonína Blažka,

Vladimíra Škáru, Pavla Janáka a Ernsta Wiesnera, aby navrhli novou budovu krematoria

na ústředním hřbitově v Brně. Při vyhodnocování soutěžních projektů se však odborné

komisi zalíbil Wiesnerův alternativní návrh, který umístil plánovanou stavbu do vyšší polohy

nad hřbitovem v blízkosti Jihlavské ulice.

Vyzvala proto Wiesnera a Janáka k přepracování projektu podle nového zadání. Jednomyslně pak porota vybrala návrh Wiesnerův,

který byl sice nákladnější, ale spojoval v sobě

moderní technické řešení s jasně vyjádřeným

duchovním a symbolickým rozměrem.

Až se budete v létě toulat brněnskými ulicemi, stáhněte si internetovou aplikaci Brněnského architektonického manuálu BAM nebo

si kupte jeho tištěnou verzi a udělejte si procházku po stavbách Ernsta Wiesnera.

Článek výrazně čerpá z Brněnského architektonického manuálu.

Mgr. Michal Doležel

■