Historie
PŘÍBĚHY DOMŮ: PO STOPÁCH ERNSTA WIESNERA
Letos v červenci to bude 50 let, co v britském Liverpoolu zemřel jeden z nejvýraznějších československých architektů, který
zásadně ovlivnil podobu meziválečného
Brna. Pojďme si tedy nyní představit nejen
architekta samotného, ale také jeho domy,
které každý Brňan jistě důvěrně zná. Řeč
je samozřejmě o Ernstu Wiesnerovi.
Ve slovenských Malackách se v rodině
židovského tiskaře a prodejce papíru Alfreda
Wiesnera narodil v lednu roku 1890 syn Ernst
jako druhé z celkem čtyř dětí. O devět let
později se rodina přestěhovala a usadila
v Brně, kde si Alfred Wiesner nejdřív na ulici
Ponávka a později na Veselé otevřel obchod
s psacími potřebami a tiskopisy. Děti navštěvovaly Zemskou vyšší reálnou školu, odkud
Ernst přešel v roce 1905 na Vyšší průmyslovou školu již se zřetelným zájmem o stavební
obor. Ernst Wiesner se rozhodl pokračovat
ve studiu a odešel v roce 1909 do Vídně na
Technische Hochschule, o rok později přešel
na věhlasnou Akademii výtvarných umění
pod vedením Friedricha Ohmanna. Vysokoškolské studium Wiesner zakončil v předvečer první světové války v roce 1913.
Světový konflikt ho odvelel stejně jako desetitisíce mladých mužů do válečných zákopů.
Wiesner tak během války prošel se svým
ženijním plukem Polsko, Dalmácii a jižní Tyrolsko. Po skončení války se vrátil zpět do Brna,
kde začal ihned působit jako samostatný
architekt.
Jedna z jeho prvních realizací byla menší
stavba letního dřevěného domku pro továrníka a prvního poválečného předsedu brněnské židovské obce Samuela Berana a jeho
ženu Hermine, situovaná v zahradě vily
na dnešní Drobného ulici. Tvarosloví domku
vychází z tradičních dřevěných srubových
staveb, avšak uspořádání vnitřních prostor
se Wiesner snažil koncipovat již v duchu
moderních požadavků. V přízemí se nacházela obytná hala s krbem, posezením
a hudebním koutkem, odkud byl přístupný
malý sklípek a obytné patro pro rodinu a personál. Potěšující je fakt, že tato první Wiesnerova realizace se až na menší zásahy
v interiérech dochovala dodnes v původním
stavu. Ještě v témže roce zahájil Wiesner
v Brně stavbu nájemního domu pro průmyslníka Wilhelma Gutmanna na exponované
rohové parcele vymezené ulicemi Údolní
a Bratří Čapků. Na rozdíl od historizujícího
dřevěného domku na Drobného ulici se v případě tohoto nájemního domu přiklonil Wiesner k vůbec první puristicky laděné fasádě
v Brně. Dům obklopený sousedními secesními domy působil ve své době doslova šokujícím dojmem. Hladkou fasádu Gutmannova
domu zvýrazňují pouze keramické šambrány
oken a vchodu. Otočení vstupního průčelí
do nároží urbanisticky dotváří spojení dvou
ulic a svojí velikostí ideálně vytváří plynulý
přechod mezi městskou a vilovou zástavbou
na úpatí Kraví hory.
V popisech Wiesnerových brněnských
staveb nelze vynechat stavby dvou domů
z let 1921–1925, kterými vyplnil proluku mezi
Beethovenovou a Mozartovou ulicí. Prázdné
místo po asanovaném jezuitském klášteře
stačilo do vypuknutí první světové války
nahradit několik nových nájemních domů
v secesním stylu, ale parcela přímo sousedící s barokním kostelem Panny Marie zůstala volná až do vzniku Československa.
Právě Wiesnerovi byl nakonec svěřen projekt, který citlivým způsobem reaguje na
sousedící kostel a protější justiční palác.
Budovu v Mozartově ulici, kterou realizovala
Moravská zemská životní pojišťovna, jsme
si již představili v jednom z předchozích dílů,
jakožto dům, který hned 15. března 1939
zabrala pro své účely nově vzniklá brněnská
úřadovna gestapa. Přilehlý dům orientovaný
do Beethovenovy ulice vznikl pro brněnskou
filiálku České banky Union. V případě obou
domů věnoval Wiesner pozornost monumentálnímu, reprezentativnímu účinku stavby, detailní propracovanosti a výběru
kvalitních materiálů. Odstoupené poslední
patro stavby s plochou střechou a střešní
zahradou navštívil při své návštěvě Brna
samotný tvůrce moderní architektury Le
Corbusier. Přízemí stavby bylo využito
pro monumentální reprezentativní halu
s přepážkami obloženou mramorem, v suterénu se nacházel archiv a trezory. V jednotlivých patrech vznikly různě velké kanceláře
pro úředníky. Od padesátých let 20. století
sídlí v objektu, který aktuálně prochází
rekonstrukcí, Český rozhlas Brno.
14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | červen 2021
Další významnou realizací, která ovlivnila
podobu centra Brna, byla stavba paláce
Morava v letech 1926–1929, kterou iniciovala
Hermine Stiassni. Vyzvané mezinárodní soutěže se tehdy zúčastnili uznávaní architekti
Peter Behrens, Archibald Campbell, Jacobus
Johannes Pieter Oud a Ernst Wiesner. Originální stavba administrativní a obytné budovy na Divadelní ulici realizovaná
podle Wiesnerova návrhu nezapadá svým
rozmanitým půdorysem a přívětivým výrazem režného zdiva do funkcionalistické
šablony tehdejší stavební produkce.
Nevšední tvar dispozice je přitom velkou
měrou daný začleněním původní budovy
do nové stavby a snahou o účelnost a maximální světelnost vnitřních prostor.
Kromě nájemních a administrativních domů
vytvořil Wiesner v Brně také několik vilových
staveb, z nichž asi nejznámější je vila Stiassni
z let 1927–1929 v Hroznové ulici, známá také
pod názvem vládní vila. Pro sebe a svoji rodinu nechal vilu postavit brněnský textilní průmyslník Alfred Stiassni. Kromě této všeobecně známé vily však Wiesner vyprojektoval
také vilu Neumark, nesoucí název po dalším
z brněnských textilních magnátů a stavebníkovi Walteru Neumarkovi. Stavba z let 1928
až 1929 upoutá vaši pozornost zejména cihlovou barvou fasády. V Masarykově čtvrti najdeme z Wiesnerovy produkce ještě Haasovu,
Steinovu a Münzovu vilu.
Završit stručnou prezentaci Wiesnerových
brněnských staveb se nabízí symbolicky
objektem krematoria. V roce 1925 vyzval
brněnský magistrát architekty Antonína Blažka,
Vladimíra Škáru, Pavla Janáka a Ernsta Wiesnera, aby navrhli novou budovu krematoria
na ústředním hřbitově v Brně. Při vyhodnocování soutěžních projektů se však odborné
komisi zalíbil Wiesnerův alternativní návrh, který umístil plánovanou stavbu do vyšší polohy
nad hřbitovem v blízkosti Jihlavské ulice.
Vyzvala proto Wiesnera a Janáka k přepracování projektu podle nového zadání. Jednomyslně pak porota vybrala návrh Wiesnerův,
který byl sice nákladnější, ale spojoval v sobě
moderní technické řešení s jasně vyjádřeným
duchovním a symbolickým rozměrem.
Až se budete v létě toulat brněnskými ulicemi, stáhněte si internetovou aplikaci Brněnského architektonického manuálu BAM nebo
si kupte jeho tištěnou verzi a udělejte si procházku po stavbách Ernsta Wiesnera.
Článek výrazně čerpá z Brněnského architektonického manuálu.
Mgr. Michal Doležel
■