Zpravodaj Brno-střed

Zpravodaj MČ Brno-střed

Strana 14

Rozhovor / Historie
14 | Zpravodaj městské části Brno-střed | duben 2025
Dagmar Halasová, rozená Pojerová, po-
cházela zbrněnské lékařské rodiny. Naro-
dila se 9. listopadu 1938, maminka Anna
Pojerová později působila jako pediatr
nanovorozeneckém oddělení uMilosrd
-
ných bratří, otec Jaroslav Pojer byl kardio-
log, internista anakonec šéf třetí interní
kliniky usv. Anny.
Poválce, které prožili vPetrovicích naVy
-
sočině, se Pojerovi vrátili doBrna. Dobytu
naBěhounské ulici, kde bydleli, často zvali
své přátele: Jana Zahradníčka či Františka
Halase. „Jako holčička si naFrantiška Ha
-
lase vzpomínám jako nahodně starého
pána smohutnou kšticí. Tenkrát jsem ojeho
básních nevěděla nic. Byl pro mě tatínek
malého kluka, se kterým jsem si hrála.“ Tím
malým klukem bylFrantišek X. Halas, muž,
kterého si později vzala zamanžela.
Studovala románskou filologii naMasary
-
kově univerzitě, kde čelila nátlaku kvůli své
víře. Hrozilo jí vyloučení, ale díky podpoře
rektora nakonec mohla dostudovat. Podobné
potíže měla ijejí sestra Marta, kterou odmítli
přijmout namedicínu kvůli náboženství.
Vroce 1963 se dorodiny narodil syn Fran
-
tišek Halas. Rodiče jí vyčítali, že smanželem
zůstali vČeskoslovensku, že neemigrovali.
Během normalizace pracovala vMoravské
galerii vknihovně, díky svým znalostem ro
-
mánských jazyků tam umnoha příležitostí
fungovala také jako tlumočnice.
Spolu smanželem překládali vutajení
Jeruzalémskou bibli, což bylo spojeno sri
-
zikem, zejména pozatčení spolupracovníka
Dominika Duky. Rodina Halasových se přáte
-
lila také sbásníkem Bohuslavem Reynkem.
Kvůli návštěvám unich vPetrkově byla Dag
-
mar vyslýchána StB, která ji podezřívala ze
styků sdisentem.
Vroce 1990 odjeli smanželem doŘíma,
kde František X. Halas působil jako velvysla
-
nec usvatého stolce. Vroce 2009 manželé
Halasovi vydali překlad Jeruzalémské bible.
Publikaci odva roky později osobně předali
papeži Benediktu XVI. veŠpanělském sále
Pražského hradu.
Dagmar Halasová zemřela 20. května
2024 celý příběh si můžete přečíst vda
-
tabázi Paměti národa nawebové stránce:
www.pametnaroda.cz.
Markéta Koubková
■
PAMĚŤ NÁRODA: DAGMAR HALASOVÁ
porce. Vynechat ultrazpracované potraviny,
takzvané polotovary, instantní výrobky, uze
-
niny, masné výrobky, pochutiny, laskominy
araději nepít alkohol, nebo pouze příleži
-
tostně. Zařazovat ovoce azeleninu, luště-
niny, ryby, vejce, mléčné výrobky – nejlépe
zakysané, celozrnné potraviny a občas
maso. To je základ. Doporučuje se jíst zhruba
o20 procent méně, než bychom rádi snědli.
Prostě platí rčení Jez dopolosyta, pij dopo
-
lopita abudeš mít dlouhá léta.
Můžete uvést příklad takového
preventivního jídelníčku
najeden den?
Je to opravdu příklad, protože, jak jsem
už zmínila, každý má jiný režim. Ataké
nemůžeme hodnotit jídelníček zjednoho
dne, ale spíše zdlouhodobého hlediska,
jednodenní jídelníček bude jen orien
-
tační. Tedy jídelníček pro dospělého člo-
věka, který má klasickou pracovní dobu,
nepracuje na směny, by mohl vypadat
takto: kesnídani například v7.00 krajíc žit
-
ného chleba slučinou arajče, kesvačině
v10.00 mandarinku, kobědu v13.00 rybí
filé ztresky, brambory azeleninový salát,
odpoledne kesvačině hrnek acidofilního
mléka akvečeři třeba misku brokolicové
polévky sdýňovými semínky, sopečeným
žitným chlebíkem anakrájenou zeleninu.
Berte to prosím opravdu jako příklad. Vím,
že není stoprocentně nutričně vyvážený,
ale to se vjednom dni nedá dodržet aani to
poklientech nechceme. Hodnotíme stravu
dlouhodobě.
Ajak je to se sportem? Jaký
druh pohybu doporučujete
těm, kteří dosud žádný
neprovozovali?
Lidem, kteří doposud neprovozovali
žádný sport, určitě nedoporučuji, aby na
-
jednou začali pětkrát týdně trénovat vpo-
silovně, tudy cesta nevede. Je dobré začít
pomalu, postupně, vyhradit si čas třeba
na30 minut svižné chůze nebo ranní cvi
-
čení. Je fajn najít si nějaké skupinové cvi-
čení nebo parťáka, se kterým by sportovali
pravidelně abavilo je to. Ato je podstatné,
aby nás sport bavil.
Co kromě těchto základních
pravidel lidem radíte jako
prevenci vzniku onkologického
onemocnění?
Doprevence řadíme ito, že chodíme jed-
nou zadva roky napreventivní prohlídky
kesvému praktickému lékaři, dvakrát ročně
kzubaři, ženy každý rok kegynekologovi.
Jednou zarok až zadva si necháme zkon
-
trolovat znaménka. Odurčitého věku cho-
díme nascreeningová vyšetření – ženy
od45 let namamografické vyšetření prsů,
od50 let všichni nascreening tlustého
střeva, pro kuřáky současné ibývalé od55
let je vhodný screening plic, pro muže
od50 roku je určen screening prostaty.
Je důležité znát rodinnou anamnézu, po
-
kud je pozitivní naněkterá onemocnění,
anemusí se to týkat pouze onkologických
onemocnění, navštěvujeme specialisty
častěji adříve, než nám určuje screening.
Ktomu patří primární prevence. Ikdyž je
velmi často podceňovaná, je opravdu velmi
důležitá. To, jestli kouříme aktivně nebo pa
-
sivně, může ovlivnit vznik onkologického
onemocnění až z35 procent. Stejně jako
to, jak se stravujeme, jak trávíme volný čas
akolik hodin spíme.
Daří se vám dodržovat zásady
zdravého životního stylu?
Je to pro vás samozřejmé,
nebo se kněčemu musíte také
přemlouvat?
Vzásadě asi ano – nejsem obézní, ne-
kouřím, alkohol piji výjimečně. Mám dluh
kecvičení, protože bych měla provádět reha
-
bilitační cviky, nacož ovšem není čas každý
den. Amám dluh kpřírodě, nejsem vlese
anačerstvém vzduchu tak často adosta
-
tečně dlouho, jak bych potřebovala. Stejně
tak je to se spánkem.
Marta Vojáčková
■
Zpravodaj Brno-střed