Historie

Už ve 13. století vznikají domy, které v Brně vídáte dodnes

Vznik středověkého města Brna

ve 13. století byl doprovázen

celou řadou faktorů, včetně

zvyšující se administrativy. Právě z těchto důvodů byl v dnešní

Radnické ulici zřízen dům, který měl sloužit potřebám úředních jednání a který dal základ

jedné z brněnských dominant

– Staré radnici.

Komplex budov známých dnes

jako Stará radnice patří k historicky

vůbec nejhodnotnějším a turisticky

velmi lákavým místům v Brně.

Blok domů svírající Starou radnici

má přibližně obdélníkový půdorys

ohraničený ulicemi Radnickou,

Panskou, Mečovou a Zelným

trhem a v rámci středověkého dělení města do čtyř kvartálů se radniční blok nacházel v tzv. Brněnské

čtvrti. Samotný areál Staré radnice

však můžeme omezit pouze na

budovu vlastní radnice s věží,

doplněnou na jihu o budovu někdejší kaple a na severu pak tzv.

domem městského syndika. Při ulici Mečové stojí na severní straně

budova bývalé věznice, na níž z jihu

navazuje další zástavba. Ústředním a nejvýraznějším objektem

celého komplexu zůstává už od

středověku, byť v minulosti několikrát přestavěná, mohutná radniční

věž se svojí současnou výškou

62,66 metru. Označení Stará radnice se začalo používat až po roce

1935, kdy se tehdejší městská rada

přestěhovala do nově upraveného

Zemského domu na Dominikánském náměstí, známého spíše

jako Nová radnice. Z archeologických výzkumů obecně vyplývá, že

v období usazování česky hovořící

komunity v jižní části budoucího

města a snad ještě v době těsně

před jeho konstituováním, byl v prostoru dnešní Staré radnice soustředěn výrobní okrsek, tvořený

soustavou pecí v soujámí vtesaných do zdejšího sprašového

podloží. Teprve s postupnou krystalizací města, nesoucí s sebou

i vytyčování jednotlivých ulic a rozměřování parcelních bloků a městišť, se začal zcela měnit ráz zdejší

zástavby. Zdá se, že dvě hlavní

ulice, svírající komplex Staré radnice, totiž Radnická a Mečová, byly

vytyčeny již počátkem 13. století. Nejpozději ve čtyřicátých

letech 13.století byl na velmi expo-

Věž Staré radnice je dominantou centra města

nované ploše v Ostružnické ulici

(platea Calcariatorum), dnes Radnické ulici, vystavěn kamenný dům

profánního účelu, s nímž ještě po

nějakou dobu koexistovaly starší

dřevohliněné objekty nejasného

účelu, stojící v hloubi jeho parcely.

Tento kamenný dům světského

účelu představoval v první polovině

13. století mimořádnou výjimku

nejen ve svém blízkém okolí, ale

i v samotném městě. Už nejstarší

prameny popisují radnici jako stavbu ve formě věže (turris consistorii).

V základních rysech je sice tato

původní středověká věž zachována dodnes, avšak vzhledem k jejím

pozdějším přestavbám nelze přesnou podobu věže v současnosti

rekonstruovat. Jisté však je, že

obdobné domy s věží jsou v městském prostředí nepříliš častým

fenoménem, kterému byla zejména v posledních letech věnována

již několikrát pozornost. Podle

majetkového rozdělení můžeme

domy v sousedství radnice rozlišit

v podstatě do dvou částí. A to na

domy patřící bohatým brněnským

rodinám, jako byli Dreimelové,

Uczové, Clainsmelové či Meinlinové a naproti tomu na domy řemeslnické, jako byl přímo proti radnici

například dům Vollandův. Od konce

19. století začala stavba radnice

a její dějiny přitahovat pozornost

brněnských badatelů. Vůbec poprvé se ale o rekonstrukci původního vzhledu radničního domu

pokusil Bohumil Samek, který zde

v letech 1958–1962 prováděl stavebně historický průzkum. Při

něm se podařilo zachytit několik

částí jádra původního jednopatrového domu o dvou místnostech

nad sebou, věže a blíže nespeci-

14

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Prázdniny 2017

fikovaného věžového útvaru jižně

od věže. Kamenný dům radnice

stál přibližně na čtvercovém půdorysu a vstup do jeho areálu nebyl

umožněn jako dnes podvěžím,

nýbrž vstupním portálem vedle

věže. Jím se dalo dostat do dvora,

odkud vycházelo schodiště ústící

v patře na pavlači. Pavlač vedla do

horní síně domu a odtud se dalo

vstoupit do místnosti v prvním patře. Tato místnost uvnitř věže se

dochovala do dnešních dnů takřka

v původní podobě, a právě skrze

ni lze stavební počátky radnice

datovat nejpodrobněji. Řada kamenických prvků v místnosti, zejména

kamenné sedile a klenební konzoly, jsou podle mínění historiků umění shodné s těmi v klášteře Porta

Coeli v Předklášteří uTišnova. Zdivo nejstaršího objektu radnice

je z lomového kamene, často velkých rozměrů kladených nedbale

na maltu. Čelní oblouky v místnosti

v prvním patře věže jsou z cihel,

ostatní architektonické články jsou

z krinoidového vápence používaného nejvíce ve 13. století. Stavební úpravy radnice jsou objektivně

doloženy již v letech 1345–1348,

kdy došlo k přebudování větší části

prvního poschodí v jednu místnost.

Další přestavba je zmiňována

v roce 1363 a souvisí patrně

s požárem, který dne 21.září 1356

zachvátil město a zničil značnou

část Veselé a Brněnské čtvrti. Ve

dvacátých letech 15. století byl

k radnici přistavěn na jižní straně

dům s kaplí Neposkvrněného

početí Panny Marie, vysvěcenou

10. dubna 1424, a později zasvěcenou sv. Martinu. Existenci kaple

ukončila v roce 1785 až její přestavba na sněmovní síň.

K významným úpravám radnice

došlo v průběhu 16. století. V roce

1511 vznikl pozdně gotický portál

od Antonína Pilgrama s dvojicí

heroldů a měšťanů, nad nimiž je

umístěna alegorická postava Spravedlnosti. Přibližně ve stejné době

také došlo k proražení současného

vstupu do areálu vedoucího přímo

pod věží radnice a zvýšení hlavní

budovy o druhé patro. Počátkem

16. století došlo také ke stavbě

dvou pozdně středověkých objektů

ve dvoře radnice. Významnější

z nich je budova bývalé věznice.

Renesanční přestavba radnice

ze sedmdesátých a osmdesátých let 16. století je spjata

zejména s bratry Gabriovými

a kameníkem Antonio Silvem, kteří

v roce 1577 a 1578 zhotovili ochoz

věže a pavlač ve dvoře. Na pavlači

se do dnešních dnů dochovaly

namalované znaky, o nichž se

obecně soudí, že patřily tehdejším

členům městské rady. Dalších stavebních úprav se radnice dočkala

především po třicetileté válce. Na

vstupním portálu byla vyměněna

alegorie Spravedlnosti a přibyl zde

upravený znak města nesoucí letopočet 1660. Jan Křitel Erna rozšířil

radnici v roce 1668 o byt pro městského syndika a další úřední místnosti. Proto město koupilo vedlejší

dům od zlatníka Kristiána Regentanze. V hlavních rysech končí

vývoj radničního komplexu rokem

1668, kdy došlo k přestavbě a včlenění domu na Radnické 8a do soustavy radnice. Modernizace města

v závěru 19. a počátkem 20. století

se dotkla také bezprostředního

okolí radnice. Původní nízkopodlažní domy v blízkosti radnice

musely ustoupit nově vzniklé

zástavbě, která ale zakrývala radniční věž. Proto došlo v letech

1904–1905 ke zvýšení věže o 5

metrů. Od té doby areál Staré radnice spíše chátral. Celkové rekonstrukce se Stará radnice dočkala

až v letech 1957–1960 a její prostory začaly sloužit veřejnosti

k pořádání kulturních akcí. Tento

účel si objekty Staré radnice zachovávají dodnes. Při toulkách brněnskou historií navštivte také stránky

Internetové encyklopedie dějin

Brna www.encyklopedie.brna.cz

nebo www.archaiabrno.org.

I

Bc. Michal Doležel,

člen Rady MČ Brno-střed