Historie

Už ve 13. století vznikají domy, které v Brně vídáte dodnes Vznik středověkého města Brna ve 13. století byl doprovázen celou řadou faktorů, včetně zvyšující se administrativy. Právě z těchto důvodů byl v dnešní Radnické ulici zřízen dům, který měl sloužit potřebám úředních jednání a který dal základ jedné z brněnských dominant – Staré radnici. Komplex budov známých dnes jako Stará radnice patří k historicky vůbec nejhodnotnějším a turisticky velmi lákavým místům v Brně. Blok domů svírající Starou radnici má přibližně obdélníkový půdorys ohraničený ulicemi Radnickou, Panskou, Mečovou a Zelným trhem a v rámci středověkého dělení města do čtyř kvartálů se radniční blok nacházel v tzv. Brněnské čtvrti. Samotný areál Staré radnice však můžeme omezit pouze na budovu vlastní radnice s věží, doplněnou na jihu o budovu někdejší kaple a na severu pak tzv. domem městského syndika. Při ulici Mečové stojí na severní straně budova bývalé věznice, na níž z jihu navazuje další zástavba. Ústředním a nejvýraznějším objektem celého komplexu zůstává už od středověku, byť v minulosti několikrát přestavěná, mohutná radniční věž se svojí současnou výškou 62,66 metru. Označení Stará radnice se začalo používat až po roce 1935, kdy se tehdejší městská rada přestěhovala do nově upraveného Zemského domu na Dominikánském náměstí, známého spíše jako Nová radnice. Z archeologických výzkumů obecně vyplývá, že v období usazování česky hovořící komunity v jižní části budoucího města a snad ještě v době těsně před jeho konstituováním, byl v prostoru dnešní Staré radnice soustředěn výrobní okrsek, tvořený soustavou pecí v soujámí vtesaných do zdejšího sprašového podloží. Teprve s postupnou krystalizací města, nesoucí s sebou i vytyčování jednotlivých ulic a rozměřování parcelních bloků a městišť, se začal zcela měnit ráz zdejší zástavby. Zdá se, že dvě hlavní ulice, svírající komplex Staré radnice, totiž Radnická a Mečová, byly vytyčeny již počátkem 13. století. Nejpozději ve čtyřicátých letech 13.století byl na velmi expo-

Věž Staré radnice je dominantou centra města nované ploše v Ostružnické ulici (platea Calcariatorum), dnes Radnické ulici, vystavěn kamenný dům profánního účelu, s nímž ještě po nějakou dobu koexistovaly starší dřevohliněné objekty nejasného účelu, stojící v hloubi jeho parcely. Tento kamenný dům světského účelu představoval v první polovině 13. století mimořádnou výjimku nejen ve svém blízkém okolí, ale i v samotném městě. Už nejstarší prameny popisují radnici jako stavbu ve formě věže (turris consistorii). V základních rysech je sice tato původní středověká věž zachována dodnes, avšak vzhledem k jejím pozdějším přestavbám nelze přesnou podobu věže v současnosti rekonstruovat. Jisté však je, že obdobné domy s věží jsou v městském prostředí nepříliš častým fenoménem, kterému byla zejména v posledních letech věnována již několikrát pozornost. Podle majetkového rozdělení můžeme domy v sousedství radnice rozlišit v podstatě do dvou částí. A to na domy patřící bohatým brněnským rodinám, jako byli Dreimelové, Uczové, Clainsmelové či Meinlinové a naproti tomu na domy řemeslnické, jako byl přímo proti radnici například dům Vollandův. Od konce 19. století začala stavba radnice a její dějiny přitahovat pozornost brněnských badatelů. Vůbec poprvé se ale o rekonstrukci původního vzhledu radničního domu pokusil Bohumil Samek, který zde v letech 1958–1962 prováděl stavebně historický průzkum. Při něm se podařilo zachytit několik částí jádra původního jednopatrového domu o dvou místnostech nad sebou, věže a blíže nespeci-

14 ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Prázdniny 2017

fikovaného věžového útvaru jižně od věže. Kamenný dům radnice stál přibližně na čtvercovém půdorysu a vstup do jeho areálu nebyl umožněn jako dnes podvěžím, nýbrž vstupním portálem vedle věže. Jím se dalo dostat do dvora, odkud vycházelo schodiště ústící v patře na pavlači. Pavlač vedla do horní síně domu a odtud se dalo vstoupit do místnosti v prvním patře. Tato místnost uvnitř věže se dochovala do dnešních dnů takřka v původní podobě, a právě skrze ni lze stavební počátky radnice datovat nejpodrobněji. Řada kamenických prvků v místnosti, zejména kamenné sedile a klenební konzoly, jsou podle mínění historiků umění shodné s těmi v klášteře Porta Coeli v Předklášteří uTišnova. Zdivo nejstaršího objektu radnice je z lomového kamene, často velkých rozměrů kladených nedbale na maltu. Čelní oblouky v místnosti v prvním patře věže jsou z cihel, ostatní architektonické články jsou z krinoidového vápence používaného nejvíce ve 13. století. Stavební úpravy radnice jsou objektivně doloženy již v letech 1345–1348, kdy došlo k přebudování větší části prvního poschodí v jednu místnost. Další přestavba je zmiňována v roce 1363 a souvisí patrně s požárem, který dne 21.září 1356 zachvátil město a zničil značnou část Veselé a Brněnské čtvrti. Ve dvacátých letech 15. století byl k radnici přistavěn na jižní straně dům s kaplí Neposkvrněného početí Panny Marie, vysvěcenou 10. dubna 1424, a později zasvěcenou sv. Martinu. Existenci kaple ukončila v roce 1785 až její přestavba na sněmovní síň.

K významným úpravám radnice došlo v průběhu 16. století. V roce 1511 vznikl pozdně gotický portál od Antonína Pilgrama s dvojicí heroldů a měšťanů, nad nimiž je umístěna alegorická postava Spravedlnosti. Přibližně ve stejné době také došlo k proražení současného vstupu do areálu vedoucího přímo pod věží radnice a zvýšení hlavní budovy o druhé patro. Počátkem 16. století došlo také ke stavbě dvou pozdně středověkých objektů ve dvoře radnice. Významnější z nich je budova bývalé věznice. Renesanční přestavba radnice ze sedmdesátých a osmdesátých let 16. století je spjata zejména s bratry Gabriovými a kameníkem Antonio Silvem, kteří v roce 1577 a 1578 zhotovili ochoz věže a pavlač ve dvoře. Na pavlači se do dnešních dnů dochovaly namalované znaky, o nichž se obecně soudí, že patřily tehdejším členům městské rady. Dalších stavebních úprav se radnice dočkala především po třicetileté válce. Na vstupním portálu byla vyměněna alegorie Spravedlnosti a přibyl zde upravený znak města nesoucí letopočet 1660. Jan Křitel Erna rozšířil radnici v roce 1668 o byt pro městského syndika a další úřední místnosti. Proto město koupilo vedlejší dům od zlatníka Kristiána Regentanze. V hlavních rysech končí vývoj radničního komplexu rokem 1668, kdy došlo k přestavbě a včlenění domu na Radnické 8a do soustavy radnice. Modernizace města v závěru 19. a počátkem 20. století se dotkla také bezprostředního okolí radnice. Původní nízkopodlažní domy v blízkosti radnice musely ustoupit nově vzniklé zástavbě, která ale zakrývala radniční věž. Proto došlo v letech 1904–1905 ke zvýšení věže o 5 metrů. Od té doby areál Staré radnice spíše chátral. Celkové rekonstrukce se Stará radnice dočkala až v letech 1957–1960 a její prostory začaly sloužit veřejnosti k pořádání kulturních akcí. Tento účel si objekty Staré radnice zachovávají dodnes. Při toulkách brněnskou historií navštivte také stránky Internetové encyklopedie dějin Brna www.encyklopedie.brna.cz nebo www.archaiabrno.org. I Bc. Michal Doležel, člen Rady MČ Brno-střed