Historie
Už ve 13. století vznikají domy, které v Brně vídáte dodnes
Vznik středověkého města Brna
ve 13. století byl doprovázen
celou řadou faktorů, včetně
zvyšující se administrativy. Právě z těchto důvodů byl v dnešní
Radnické ulici zřízen dům, který měl sloužit potřebám úředních jednání a který dal základ
jedné z brněnských dominant
– Staré radnici.
Komplex budov známých dnes
jako Stará radnice patří k historicky
vůbec nejhodnotnějším a turisticky
velmi lákavým místům v Brně.
Blok domů svírající Starou radnici
má přibližně obdélníkový půdorys
ohraničený ulicemi Radnickou,
Panskou, Mečovou a Zelným
trhem a v rámci středověkého dělení města do čtyř kvartálů se radniční blok nacházel v tzv. Brněnské
čtvrti. Samotný areál Staré radnice
však můžeme omezit pouze na
budovu vlastní radnice s věží,
doplněnou na jihu o budovu někdejší kaple a na severu pak tzv.
domem městského syndika. Při ulici Mečové stojí na severní straně
budova bývalé věznice, na níž z jihu
navazuje další zástavba. Ústředním a nejvýraznějším objektem
celého komplexu zůstává už od
středověku, byť v minulosti několikrát přestavěná, mohutná radniční
věž se svojí současnou výškou
62,66 metru. Označení Stará radnice se začalo používat až po roce
1935, kdy se tehdejší městská rada
přestěhovala do nově upraveného
Zemského domu na Dominikánském náměstí, známého spíše
jako Nová radnice. Z archeologických výzkumů obecně vyplývá, že
v období usazování česky hovořící
komunity v jižní části budoucího
města a snad ještě v době těsně
před jeho konstituováním, byl v prostoru dnešní Staré radnice soustředěn výrobní okrsek, tvořený
soustavou pecí v soujámí vtesaných do zdejšího sprašového
podloží. Teprve s postupnou krystalizací města, nesoucí s sebou
i vytyčování jednotlivých ulic a rozměřování parcelních bloků a městišť, se začal zcela měnit ráz zdejší
zástavby. Zdá se, že dvě hlavní
ulice, svírající komplex Staré radnice, totiž Radnická a Mečová, byly
vytyčeny již počátkem 13. století. Nejpozději ve čtyřicátých
letech 13.století byl na velmi expo-
Věž Staré radnice je dominantou centra města
nované ploše v Ostružnické ulici
(platea Calcariatorum), dnes Radnické ulici, vystavěn kamenný dům
profánního účelu, s nímž ještě po
nějakou dobu koexistovaly starší
dřevohliněné objekty nejasného
účelu, stojící v hloubi jeho parcely.
Tento kamenný dům světského
účelu představoval v první polovině
13. století mimořádnou výjimku
nejen ve svém blízkém okolí, ale
i v samotném městě. Už nejstarší
prameny popisují radnici jako stavbu ve formě věže (turris consistorii).
V základních rysech je sice tato
původní středověká věž zachována dodnes, avšak vzhledem k jejím
pozdějším přestavbám nelze přesnou podobu věže v současnosti
rekonstruovat. Jisté však je, že
obdobné domy s věží jsou v městském prostředí nepříliš častým
fenoménem, kterému byla zejména v posledních letech věnována
již několikrát pozornost. Podle
majetkového rozdělení můžeme
domy v sousedství radnice rozlišit
v podstatě do dvou částí. A to na
domy patřící bohatým brněnským
rodinám, jako byli Dreimelové,
Uczové, Clainsmelové či Meinlinové a naproti tomu na domy řemeslnické, jako byl přímo proti radnici
například dům Vollandův. Od konce
19. století začala stavba radnice
a její dějiny přitahovat pozornost
brněnských badatelů. Vůbec poprvé se ale o rekonstrukci původního vzhledu radničního domu
pokusil Bohumil Samek, který zde
v letech 1958–1962 prováděl stavebně historický průzkum. Při
něm se podařilo zachytit několik
částí jádra původního jednopatrového domu o dvou místnostech
nad sebou, věže a blíže nespeci-
14
ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Prázdniny 2017
fikovaného věžového útvaru jižně
od věže. Kamenný dům radnice
stál přibližně na čtvercovém půdorysu a vstup do jeho areálu nebyl
umožněn jako dnes podvěžím,
nýbrž vstupním portálem vedle
věže. Jím se dalo dostat do dvora,
odkud vycházelo schodiště ústící
v patře na pavlači. Pavlač vedla do
horní síně domu a odtud se dalo
vstoupit do místnosti v prvním patře. Tato místnost uvnitř věže se
dochovala do dnešních dnů takřka
v původní podobě, a právě skrze
ni lze stavební počátky radnice
datovat nejpodrobněji. Řada kamenických prvků v místnosti, zejména
kamenné sedile a klenební konzoly, jsou podle mínění historiků umění shodné s těmi v klášteře Porta
Coeli v Předklášteří uTišnova. Zdivo nejstaršího objektu radnice
je z lomového kamene, často velkých rozměrů kladených nedbale
na maltu. Čelní oblouky v místnosti
v prvním patře věže jsou z cihel,
ostatní architektonické články jsou
z krinoidového vápence používaného nejvíce ve 13. století. Stavební úpravy radnice jsou objektivně
doloženy již v letech 1345–1348,
kdy došlo k přebudování větší části
prvního poschodí v jednu místnost.
Další přestavba je zmiňována
v roce 1363 a souvisí patrně
s požárem, který dne 21.září 1356
zachvátil město a zničil značnou
část Veselé a Brněnské čtvrti. Ve
dvacátých letech 15. století byl
k radnici přistavěn na jižní straně
dům s kaplí Neposkvrněného
početí Panny Marie, vysvěcenou
10. dubna 1424, a později zasvěcenou sv. Martinu. Existenci kaple
ukončila v roce 1785 až její přestavba na sněmovní síň.
K významným úpravám radnice
došlo v průběhu 16. století. V roce
1511 vznikl pozdně gotický portál
od Antonína Pilgrama s dvojicí
heroldů a měšťanů, nad nimiž je
umístěna alegorická postava Spravedlnosti. Přibližně ve stejné době
také došlo k proražení současného
vstupu do areálu vedoucího přímo
pod věží radnice a zvýšení hlavní
budovy o druhé patro. Počátkem
16. století došlo také ke stavbě
dvou pozdně středověkých objektů
ve dvoře radnice. Významnější
z nich je budova bývalé věznice.
Renesanční přestavba radnice
ze sedmdesátých a osmdesátých let 16. století je spjata
zejména s bratry Gabriovými
a kameníkem Antonio Silvem, kteří
v roce 1577 a 1578 zhotovili ochoz
věže a pavlač ve dvoře. Na pavlači
se do dnešních dnů dochovaly
namalované znaky, o nichž se
obecně soudí, že patřily tehdejším
členům městské rady. Dalších stavebních úprav se radnice dočkala
především po třicetileté válce. Na
vstupním portálu byla vyměněna
alegorie Spravedlnosti a přibyl zde
upravený znak města nesoucí letopočet 1660. Jan Křitel Erna rozšířil
radnici v roce 1668 o byt pro městského syndika a další úřední místnosti. Proto město koupilo vedlejší
dům od zlatníka Kristiána Regentanze. V hlavních rysech končí
vývoj radničního komplexu rokem
1668, kdy došlo k přestavbě a včlenění domu na Radnické 8a do soustavy radnice. Modernizace města
v závěru 19. a počátkem 20. století
se dotkla také bezprostředního
okolí radnice. Původní nízkopodlažní domy v blízkosti radnice
musely ustoupit nově vzniklé
zástavbě, která ale zakrývala radniční věž. Proto došlo v letech
1904–1905 ke zvýšení věže o 5
metrů. Od té doby areál Staré radnice spíše chátral. Celkové rekonstrukce se Stará radnice dočkala
až v letech 1957–1960 a její prostory začaly sloužit veřejnosti
k pořádání kulturních akcí. Tento
účel si objekty Staré radnice zachovávají dodnes. Při toulkách brněnskou historií navštivte také stránky
Internetové encyklopedie dějin
Brna www.encyklopedie.brna.cz
nebo www.archaiabrno.org.
Bc. Michal Doležel,
člen Rady MČ Brno-střed