Informujeme

Obnova sokolského Stadionu je na dobré cestě Sokolský Stadion v Brně na Kounicově ulici čeká v letošním roce zásadní proměna jeho interiérů. V návaznosti na studii celkové obnovy objektu dochází v loňském a letošním roce k modernizaci prostor Stadionu, určených jednak pro nově vznikající Dětské centrum, které poskytne ojedinělé podmínky dětem ve věku 2–12 let ke komplexní a všestranné pohybové průpravě. Provoz Dětského centra, které bylo v loňském roce finančně podpořeno z rozpočtu města Brna, Jihomoravského kraje, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, městské části Brno-střed a z prostředků Sokola Brno I v celkovém objemu 40 milionů korun, bude zahájen v září letošního roku. Během letních měsíců pak dojde ke zkvalitnění návštěvnického zázemí Stadionu, kdy bude rekonstruována vstupní dvorana objektu a dojde též k modernizaci vstupní části společenského sálu Stadionu. Finanční prostředky na tyto investice schválilo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje a města Brna. Sokolský Stadion v Brně je jedním z největších sportovišť nejen na území města Brna, ale také v rám-

Autory Stadionu jsou architekti Jindřich Kumpošt a Miloš Laml ci Jihomoravského kraje. Areál Stadionu vznikal postupně podle projektu architekta Jindřicha Kumpošta a Miloše Lamla v letech 1922 stavbou venkovního cvičiště a v letech 1927–1929 stavbou polyfunkčního objektu, určeného jak ke sportovním a tělocvičným účelům, tak i ke společenským a kulturním. Společenský sál Stadionu se stal na dlouhou dobu největším kulturním centrem ve městě, kterému dominují varhany z pražského Rudolfina. Ve třicátých letech zde odehrávaly koncerty České, Berlínské nebo Newyorské filharmonie. Tělocvičny Stadionu pak nabízejí obyvatelům města a kraje už 90 let zázemí jak pro rekreační, tak i vrcholový

sport. Na Stadionu trénovali olympionici jako Alois Hudec, Zdeněk Růžička nebo Věra Růžičková a v současnosti na ně navazuje třeba gymnastka Kristýna Pálešová, volejbalista Matyáš Džavoronok nebo šermíř Alexander Choupenitch. Objekt Stadionu byl dlouhou dobu ve velmi špatném technickém stavu. Poslední větší investice se zde uskutečňovaly v sedmdesátých letech 20. století. Sokol Brno I má v současnosti 2000 členů v 8 sportovních oddílech. Stadion a jeho sportovní a společenské prostory navštíví týdně přibližně 10 000 uživatelů, a kromě členů Sokola a veřejnosti využívají Stadion také střední a vysoké školy a stálé zázemí zde

má také SK Volejbal Brno. Letos v říjnu se na Stadionu uskuteční také koncerty Filharmonie Brno, včetně zahajovacího koncertu Moravského podzimu. Otevření nově zrekonstruovaných prostor Stadionu se uskuteční v říjnu, při příležitosti 90. výročí položení základního kamene ke stavbě Stadionu, a bude spojeno s řadou sportovních a společenských aktivit. Mimo jiné bude na budovu Stadionu promítnut videomapping, popisující historii a současnost budovy. Sokolský Stadion je významným sportovním a společenským centrem, kterým prošly už čtyři generace Brňanů. Sokol Brno I má proto ambici tento památkově chráněný objekt postupně obnovovat a modernizovat tak, aby se zde mohla i v následujících desetiletích rozvíjet kultura těla i ducha. Po zrekonstruovaných prostorách Dětského centra a vstupní dvorany nám zbývá modernizovat hlavní zázemí pro naše sportovní reprezentanty, tedy tělocvičnu sportovní gymnastiky a sportovní halu, a také společenský sál. Právě tyto ústřední prostory Stadionu jsou dlouhodobě ve velmi špatném stavu. I Bc. Michal Doležel, místostarosta Sokola Brno I.

Na Špilberku vznikne lapidárium Rada města Brna schválila vítěznou firmu na vybudování lapidária Špilberk. Nejvýhodnější nabídku předložily firmy ARCHATT, s. r. o., a Tocháček, spol. s r. o., s nabídkovou cenou takřka 93 milionů korun. Projekt rekonstrukce vodojemů a vytvoření odborného zázemí Špilberku se připravoval již delší dobu. Oproti původnímu záměru se řeší i aktuálně nejpalčivější problém této národní kulturní památky – zatékání do hradeb. V rámci projektu budou rekonstruovány vodojemy v severním křídle Špilberku, severní a východní hradba hradu, dále zde budou provedena hydroizolační opatření a vybudována přístupová cesta do východního příkopu.

Vodojemy na Špilberku nabízejí spoustu volného prostoru V severním přístavku budou vybudovány restaurátorské dílny a sklady. Objekt vodojemů tvoří dva oddělené podzemní prostory ukryté ve východní hradbě, které dříve slou-

žily jako zásobárna vody. V prostorách této technické památky chce Muzeum města Brna zřídit lapidárium, tj. vystavit část sbírky kamenných sochařských děl a historických stavebních frag-

mentů. Podzemní prostory budou zpřístupněny proražením otvoru do hradby od severovýchodního bastionu. Zároveň bude veřejnosti zpřístupněna terasa nad vodojemy. V rámci hydroizolačních opatření bude provedena hydroizolace vybraných zpevněných a nezpevněných ploch v areálu hradu z důvodu zamezení škod vznikajících zatékáním do objektů hradu Špilberk. Restaurátorské práce a vybudování samotné expozice na Špilberku budou předmětem dalšího výběrového řízení. Projekt vybudování lapidária bude spolufinancován z fondů Evropské unie. I

Daniel Zeman

11 ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Prázdniny 2017