Informujeme
Obnova sokolského Stadionu je na dobré cestě
Sokolský Stadion v Brně na
Kounicově ulici čeká v letošním
roce zásadní proměna jeho
interiérů. V návaznosti na studii
celkové obnovy objektu dochází v loňském a letošním roce
k modernizaci prostor Stadionu, určených jednak pro nově
vznikající Dětské centrum, které poskytne ojedinělé podmínky dětem ve věku 2–12 let ke
komplexní a všestranné pohybové průpravě.
Provoz Dětského centra, které
bylo v loňském roce finančně podpořeno z rozpočtu města Brna,
Jihomoravského kraje, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, městské části Brno-střed a z prostředků Sokola Brno
I v celkovém objemu 40 milionů
korun, bude zahájen v září letošního roku. Během letních měsíců
pak dojde ke zkvalitnění návštěvnického zázemí Stadionu,
kdy bude rekonstruována vstupní
dvorana objektu a dojde též
k modernizaci vstupní části společenského sálu Stadionu.
Finanční prostředky na tyto investice schválilo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje a města Brna.
Sokolský Stadion v Brně je jedním
z největších sportovišť nejen na
území města Brna, ale také v rám-
Autory Stadionu jsou architekti Jindřich Kumpošt a Miloš Laml
ci Jihomoravského kraje. Areál
Stadionu vznikal postupně podle
projektu architekta Jindřicha Kumpošta a Miloše Lamla v letech
1922 stavbou venkovního cvičiště
a v letech 1927–1929 stavbou
polyfunkčního objektu, určeného
jak ke sportovním a tělocvičným
účelům, tak i ke společenským
a kulturním. Společenský sál Stadionu se stal na dlouhou dobu největším kulturním centrem ve městě, kterému dominují varhany
z pražského Rudolfina. Ve třicátých letech zde odehrávaly koncerty České, Berlínské nebo Newyorské filharmonie. Tělocvičny
Stadionu pak nabízejí obyvatelům
města a kraje už 90 let zázemí jak
pro rekreační, tak i vrcholový
sport. Na Stadionu trénovali olympionici jako Alois Hudec, Zdeněk
Růžička nebo Věra Růžičková
a v současnosti na ně navazuje
třeba gymnastka Kristýna Pálešová, volejbalista Matyáš Džavoronok nebo šermíř Alexander
Choupenitch. Objekt Stadionu byl
dlouhou dobu ve velmi špatném
technickém stavu. Poslední větší
investice se zde uskutečňovaly
v sedmdesátých letech 20. století.
Sokol Brno I má v současnosti
2000 členů v 8 sportovních oddílech. Stadion a jeho sportovní
a společenské prostory navštíví
týdně přibližně 10 000 uživatelů,
a kromě členů Sokola a veřejnosti
využívají Stadion také střední
a vysoké školy a stálé zázemí zde
má také SK Volejbal Brno. Letos
v říjnu se na Stadionu uskuteční
také koncerty Filharmonie Brno,
včetně zahajovacího koncertu
Moravského podzimu. Otevření
nově zrekonstruovaných prostor
Stadionu se uskuteční v říjnu, při
příležitosti 90. výročí položení
základního kamene ke stavbě
Stadionu, a bude spojeno s řadou
sportovních a společenských aktivit. Mimo jiné bude na budovu Stadionu promítnut videomapping,
popisující historii a současnost
budovy.
Sokolský Stadion je významným
sportovním a společenským centrem, kterým prošly už čtyři generace Brňanů. Sokol Brno I má
proto ambici tento památkově
chráněný objekt postupně obnovovat a modernizovat tak, aby se
zde mohla i v následujících desetiletích rozvíjet kultura těla i ducha.
Po zrekonstruovaných prostorách
Dětského centra a vstupní dvorany nám zbývá modernizovat hlavní zázemí pro naše sportovní
reprezentanty, tedy tělocvičnu
sportovní gymnastiky a sportovní
halu, a také společenský sál. Právě tyto ústřední prostory Stadionu
jsou dlouhodobě ve velmi špatném stavu.
Bc. Michal Doležel,
místostarosta Sokola Brno I.
Na Špilberku vznikne lapidárium
Rada města Brna schválila vítěznou firmu na vybudování
lapidária Špilberk. Nejvýhodnější nabídku předložily firmy
ARCHATT, s. r. o., a Tocháček,
spol. s r. o., s nabídkovou cenou
takřka 93 milionů korun. Projekt
rekonstrukce vodojemů a vytvoření odborného zázemí Špilberku se připravoval již delší
dobu. Oproti původnímu záměru se řeší i aktuálně nejpalčivější problém této národní kulturní památky – zatékání do
hradeb.
V rámci projektu budou rekonstruovány vodojemy v severním
křídle Špilberku, severní a východní hradba hradu, dále zde
budou provedena hydroizolační
opatření a vybudována přístupová cesta do východního příkopu.
Vodojemy na Špilberku nabízejí spoustu volného prostoru
V severním přístavku budou vybudovány restaurátorské dílny
a sklady.
Objekt vodojemů tvoří dva oddělené podzemní prostory ukryté ve
východní hradbě, které dříve slou-
žily jako zásobárna vody. V prostorách této technické památky
chce Muzeum města Brna zřídit
lapidárium, tj. vystavit část sbírky kamenných sochařských děl
a historických stavebních frag-
mentů. Podzemní prostory budou
zpřístupněny proražením otvoru
do hradby od severovýchodního
bastionu. Zároveň bude veřejnosti
zpřístupněna terasa nad vodojemy.
V rámci hydroizolačních opatření
bude provedena hydroizolace
vybraných zpevněných a nezpevněných ploch v areálu hradu
z důvodu zamezení škod vznikajících zatékáním do objektů hradu
Špilberk.
Restaurátorské práce a vybudování samotné expozice na Špilberku budou předmětem dalšího
výběrového řízení.
Projekt vybudování lapidária bude
spolufinancován z fondů Evropské unie.
Daniel Zeman
11
ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Prázdniny 2017