Informujeme

Obnova sokolského Stadionu je na dobré cestě

Sokolský Stadion v Brně na

Kounicově ulici čeká v letošním

roce zásadní proměna jeho

interiérů. V návaznosti na studii

celkové obnovy objektu dochází v loňském a letošním roce

k modernizaci prostor Stadionu, určených jednak pro nově

vznikající Dětské centrum, které poskytne ojedinělé podmínky dětem ve věku 2–12 let ke

komplexní a všestranné pohybové průpravě.

Provoz Dětského centra, které

bylo v loňském roce finančně podpořeno z rozpočtu města Brna,

Jihomoravského kraje, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, městské části Brno-střed a z prostředků Sokola Brno

I v celkovém objemu 40 milionů

korun, bude zahájen v září letošního roku. Během letních měsíců

pak dojde ke zkvalitnění návštěvnického zázemí Stadionu,

kdy bude rekonstruována vstupní

dvorana objektu a dojde též

k modernizaci vstupní části společenského sálu Stadionu.

Finanční prostředky na tyto investice schválilo Zastupitelstvo Jihomoravského kraje a města Brna.

Sokolský Stadion v Brně je jedním

z největších sportovišť nejen na

území města Brna, ale také v rám-

Autory Stadionu jsou architekti Jindřich Kumpošt a Miloš Laml

ci Jihomoravského kraje. Areál

Stadionu vznikal postupně podle

projektu architekta Jindřicha Kumpošta a Miloše Lamla v letech

1922 stavbou venkovního cvičiště

a v letech 1927–1929 stavbou

polyfunkčního objektu, určeného

jak ke sportovním a tělocvičným

účelům, tak i ke společenským

a kulturním. Společenský sál Stadionu se stal na dlouhou dobu největším kulturním centrem ve městě, kterému dominují varhany

z pražského Rudolfina. Ve třicátých letech zde odehrávaly koncerty České, Berlínské nebo Newyorské filharmonie. Tělocvičny

Stadionu pak nabízejí obyvatelům

města a kraje už 90 let zázemí jak

pro rekreační, tak i vrcholový

sport. Na Stadionu trénovali olympionici jako Alois Hudec, Zdeněk

Růžička nebo Věra Růžičková

a v současnosti na ně navazuje

třeba gymnastka Kristýna Pálešová, volejbalista Matyáš Džavoronok nebo šermíř Alexander

Choupenitch. Objekt Stadionu byl

dlouhou dobu ve velmi špatném

technickém stavu. Poslední větší

investice se zde uskutečňovaly

v sedmdesátých letech 20. století.

Sokol Brno I má v současnosti

2000 členů v 8 sportovních oddílech. Stadion a jeho sportovní

a společenské prostory navštíví

týdně přibližně 10 000 uživatelů,

a kromě členů Sokola a veřejnosti

využívají Stadion také střední

a vysoké školy a stálé zázemí zde

má také SK Volejbal Brno. Letos

v říjnu se na Stadionu uskuteční

také koncerty Filharmonie Brno,

včetně zahajovacího koncertu

Moravského podzimu. Otevření

nově zrekonstruovaných prostor

Stadionu se uskuteční v říjnu, při

příležitosti 90. výročí položení

základního kamene ke stavbě

Stadionu, a bude spojeno s řadou

sportovních a společenských aktivit. Mimo jiné bude na budovu Stadionu promítnut videomapping,

popisující historii a současnost

budovy.

Sokolský Stadion je významným

sportovním a společenským centrem, kterým prošly už čtyři generace Brňanů. Sokol Brno I má

proto ambici tento památkově

chráněný objekt postupně obnovovat a modernizovat tak, aby se

zde mohla i v následujících desetiletích rozvíjet kultura těla i ducha.

Po zrekonstruovaných prostorách

Dětského centra a vstupní dvorany nám zbývá modernizovat hlavní zázemí pro naše sportovní

reprezentanty, tedy tělocvičnu

sportovní gymnastiky a sportovní

halu, a také společenský sál. Právě tyto ústřední prostory Stadionu

jsou dlouhodobě ve velmi špatném stavu.



Bc. Michal Doležel,

místostarosta Sokola Brno I.

Na Špilberku vznikne lapidárium

Rada města Brna schválila vítěznou firmu na vybudování

lapidária Špilberk. Nejvýhodnější nabídku předložily firmy

ARCHATT, s. r. o., a Tocháček,

spol. s r. o., s nabídkovou cenou

takřka 93 milionů korun. Projekt

rekonstrukce vodojemů a vytvoření odborného zázemí Špilberku se připravoval již delší

dobu. Oproti původnímu záměru se řeší i aktuálně nejpalčivější problém této národní kulturní památky – zatékání do

hradeb.

V rámci projektu budou rekonstruovány vodojemy v severním

křídle Špilberku, severní a východní hradba hradu, dále zde

budou provedena hydroizolační

opatření a vybudována přístupová cesta do východního příkopu.

Vodojemy na Špilberku nabízejí spoustu volného prostoru

V severním přístavku budou vybudovány restaurátorské dílny

a sklady.

Objekt vodojemů tvoří dva oddělené podzemní prostory ukryté ve

východní hradbě, které dříve slou-

žily jako zásobárna vody. V prostorách této technické památky

chce Muzeum města Brna zřídit

lapidárium, tj. vystavit část sbírky kamenných sochařských děl

a historických stavebních frag-

mentů. Podzemní prostory budou

zpřístupněny proražením otvoru

do hradby od severovýchodního

bastionu. Zároveň bude veřejnosti

zpřístupněna terasa nad vodojemy.

V rámci hydroizolačních opatření

bude provedena hydroizolace

vybraných zpevněných a nezpevněných ploch v areálu hradu

z důvodu zamezení škod vznikajících zatékáním do objektů hradu

Špilberk.

Restaurátorské práce a vybudování samotné expozice na Špilberku budou předmětem dalšího

výběrového řízení.

Projekt vybudování lapidária bude

spolufinancován z fondů Evropské unie.



Daniel Zeman

11

ZPRAVODAJ městské části Brno-střed | Prázdniny 2017