Rozhovor

JARMILA CELEROVÁ: LÉKAŘKOU JSEM CHTĚLA BÝT OD DĚTSTVÍ

Pracovníci Úřadu městské části Brno-střed

pravidelně chodí darovat krev do nemocnice u svaté Anny. Vždy je to milý zážitek,

a to především díky příjemným a dobře

naladěným zdravotním sestrám, bratrům,

doktorkám a doktorům. Jednou z těch, kteří na transfuzním oddělení šíří dobrou náladu, je i primářka Jarmila Celerová.

Byl to váš dětský sen, stát se

lékařkou?

Ano, už jako malá jsem se chtěla stát lékařkou. Mým vzorem byl dědečkův bratranec,

lékař, který také působil ve vedení Českého

červeného kříže v Brně. Po ukončení studia

jsem nastoupila na rezidentské místo na

I. interní klinice, ordinářkou pro hematologii

a primářkou Krevní banky tam byla MUDr. Jiřina Jedličková, která mi nabídla místo u ní na

oddělení. Postupně jsem si udělala specializaci v hematologii a transfuzním lékařství

a později po kolegyni převzala primariát.

Proč jste si vybrala právě hematologii?

Na medicínu jsem šla s představou, že

budu praktickou lékařkou. Nicméně práce

v nemocnici má svoje kouzlo, a když jsem

dostala nabídku na práci v transfuzním oddělení, neváhala jsem.

Jak se může člověk stát

dárcem?

Dárcem krve se může stát každý zdravý

dospělý člověk, stačí se jen rozhodnout, nebát

se a přijít. Objednat se může buď přes webové

stránky nemocnice: www.fnusa.cz nebo telefonicky, také je možné prostě jen přijít. Je důležité dbát už den před darováním krve na

dodržení pitného režimu a určitého dietního

omezení, tedy asi 14 hodin před odběrem nejíst

tučná jídla, nepít alkohol, vyvarovat se větší

fyzické zátěže, přibližně tři hodiny před odběrem nekouřit, ráno se lehce nasnídat, pořádně

se napít a s úsměvem přijít.

Čeho se lidé obávají, když k vám

poprvé přicházejí?

Asi každý dárce se obává, jestli to nebude

bolet a jestli mu potom nebude špatně. Proto

je důležitý pitný režim už den před odběrem

a ranní snídaně. S obavami dokážeme pracovat, snažíme se vše vysvětlit a dárce krve

vhodně zabavit. A často pak po ukončení

odběru slýcháme větu, která nás pokaždé

potěší: „Kdybychom věděli, že to vlastně nic

není, byli bychom přišli už dávno!“

Která krevní skupina je u nás

nejrozšířenější?

Pro nás je vzácná krev každé krevní skupiny. Nicméně v naší populaci je nejrozšířenější krev skupiny A, následuje 0, potom B

a nejméně je lidí s krevní skupinou AB. Co

se týče krevněskupinového systému Rh,

85 procent lidí v ČR má krevní skupinu Rh

pozitivní. Z toho plyne, že nejméně časté

jsou krevní skupiny AB Rh negativní. Velice

žádaná je krev 0 Rh negativní, neboť lidé

s touto krevní skupinou jsou univerzální dárci

červených krvinek, které mají jako hlavní úlohu přenášet kyslík. No a lidé s krevní skupinou AB jsou zase univerzální dárci plazmy.

Jaká je cesta krve od dárce až

po její využití?

Plná krev od dárce je odebraná do sterilní

soustavy vzájemně propojených čtyř vaků.

Vaky s plnou krví jsou centrifugovány ve speciálních velkoobjemových centrifugách tak,

že se krev rozdělí na několik vrstev – červené

krvinky, plazmu a buffy-coat, což je vrstva obsahující bílé krvinky a krevní destičky. Odběrová

souprava obsahuje několik vaků spojených

hadičkami, přes ně se potom jednotlivé složky

krve v separačních automatických lisech

dostávají do jednotlivých vaků. Vak pro červené krvinky obsahuje výživný roztok, takže

krvinky lze skladovat po dobu 42 dní.

Plazma je velmi rychle ve speciálním šokovém zmrazovači zchlazena na velmi nízkou

teplotu, jde o takzvané šokové zmrazení,

a je skladována při teplotě nižší než minus

25 °C. Takto zmražená může být uchovávána

až tři roky. Prvních šest měsíců nesmí být

vydána pacientovi, je v karanténě. Po této

době je dárci znovu provedeno vyšetření

na krví přenášené nemoci. Povinně se vyšetřuje krev na žloutenku typu B a C, HIV 1, 2

a syfilis, dále se kontroluje obsah jednotlivých

složek krve podle typu přípravku. A v neposlední řadě kontrolujeme sterilitu odebrané

krve, čistotu prostředí a další parametry,

nepřetržitě monitorujeme skladovací teploty,

aby nedošlo k porušení povolených mezí.

Vypovídá krevní skupina něco

o původu člověka? Má nějaké

opodstatnění stravování podle

krevní skupiny?

Tohle jsem nikdy nezkoumala, každopádně platí, že u obyvatel jedné oblasti a jedné

rasové skupiny bývá výskyt krevních skupin

poměrně stálý. Rozdíly v rozdělení krevních

skupin jsou mezi rasami a národnostmi nebo

MUDr. Jarmila Celerová se narodila v roce

1965 v Brně, absolvovala Lékařskou fakultu

Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, nyní

Masarykovy univerzity, kde v roce 1989 promovala v oboru všeobecného lékařství. Od

roku 1993 až dosud působí ve Fakultní

nemocnici u svaté Anny, nejprve na I. interní

kardioangiologické klinice, od roku 1995

na Transfuzním oddělení, od roku 2000 na

pozici primářky. Je členkou Lékařské komory, České hematologické a transfuziologické společnosti, vyučuje zdravotní laboranty

a zdravotní sestry, v rámci nemocnice se

podílí na zajišťování pohotovostních služeb

v Doléčovacím a rehabilitačním oddělení.

Je odbornou posuzovatelkou ČIA, Českého institutu pro akreditaci, v oblasti zdravotnických laboratoří. Má dvě děti, zatím

čtyři vnučky, baví ji sport, příroda, návštěvy

divadla a četba knih.

mezi oblastmi na zeměkouli. Co se stravování

týče, věřím v pravidelnou životosprávu, vyváženou stravu s větším množstvím zeleniny

a ovoce a jak se říká, všeho s mírou.

Jak po práci odpočíváte?

Snažím se odpočívat aktivně, ráda sportuji, vyhledávám aerobní aktivity, tedy spinning a heat, ale nevynechám ani posilovnu.

Mám ráda chůzi, zvlášť po horách, ráda chodím do divadla, čtu knížky. Ale zdá se mi, že

volného času je méně a méně. A často a moc

ráda trávím svůj volný čas se svými čtyřmi

malými vnučkami.

Máte v městské části Brno-střed

nějaké oblíbené místo?

Nejraději mám Zelný rynk s jeho neopakovatelnou atmosférou, Biskupský dvůr

a samozřejmě malebná zákoutí kolem

Marta Vojáčková ■

Petrova.

Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2023 | 15