Rozhovor
JARMILA CELEROVÁ: LÉKAŘKOU JSEM CHTĚLA BÝT OD DĚTSTVÍ
Pracovníci Úřadu městské části Brno-střed
pravidelně chodí darovat krev do nemocnice u svaté Anny. Vždy je to milý zážitek,
a to především díky příjemným a dobře
naladěným zdravotním sestrám, bratrům,
doktorkám a doktorům. Jednou z těch, kteří na transfuzním oddělení šíří dobrou náladu, je i primářka Jarmila Celerová.
Byl to váš dětský sen, stát se
lékařkou?
Ano, už jako malá jsem se chtěla stát lékařkou. Mým vzorem byl dědečkův bratranec,
lékař, který také působil ve vedení Českého
červeného kříže v Brně. Po ukončení studia
jsem nastoupila na rezidentské místo na
I. interní klinice, ordinářkou pro hematologii
a primářkou Krevní banky tam byla MUDr. Jiřina Jedličková, která mi nabídla místo u ní na
oddělení. Postupně jsem si udělala specializaci v hematologii a transfuzním lékařství
a později po kolegyni převzala primariát.
Proč jste si vybrala právě hematologii?
Na medicínu jsem šla s představou, že
budu praktickou lékařkou. Nicméně práce
v nemocnici má svoje kouzlo, a když jsem
dostala nabídku na práci v transfuzním oddělení, neváhala jsem.
Jak se může člověk stát
dárcem?
Dárcem krve se může stát každý zdravý
dospělý člověk, stačí se jen rozhodnout, nebát
se a přijít. Objednat se může buď přes webové
stránky nemocnice: www.fnusa.cz nebo telefonicky, také je možné prostě jen přijít. Je důležité dbát už den před darováním krve na
dodržení pitného režimu a určitého dietního
omezení, tedy asi 14 hodin před odběrem nejíst
tučná jídla, nepít alkohol, vyvarovat se větší
fyzické zátěže, přibližně tři hodiny před odběrem nekouřit, ráno se lehce nasnídat, pořádně
se napít a s úsměvem přijít.
Čeho se lidé obávají, když k vám
poprvé přicházejí?
Asi každý dárce se obává, jestli to nebude
bolet a jestli mu potom nebude špatně. Proto
je důležitý pitný režim už den před odběrem
a ranní snídaně. S obavami dokážeme pracovat, snažíme se vše vysvětlit a dárce krve
vhodně zabavit. A často pak po ukončení
odběru slýcháme větu, která nás pokaždé
potěší: „Kdybychom věděli, že to vlastně nic
není, byli bychom přišli už dávno!“
Která krevní skupina je u nás
nejrozšířenější?
Pro nás je vzácná krev každé krevní skupiny. Nicméně v naší populaci je nejrozšířenější krev skupiny A, následuje 0, potom B
a nejméně je lidí s krevní skupinou AB. Co
se týče krevněskupinového systému Rh,
85 procent lidí v ČR má krevní skupinu Rh
pozitivní. Z toho plyne, že nejméně časté
jsou krevní skupiny AB Rh negativní. Velice
žádaná je krev 0 Rh negativní, neboť lidé
s touto krevní skupinou jsou univerzální dárci
červených krvinek, které mají jako hlavní úlohu přenášet kyslík. No a lidé s krevní skupinou AB jsou zase univerzální dárci plazmy.
Jaká je cesta krve od dárce až
po její využití?
Plná krev od dárce je odebraná do sterilní
soustavy vzájemně propojených čtyř vaků.
Vaky s plnou krví jsou centrifugovány ve speciálních velkoobjemových centrifugách tak,
že se krev rozdělí na několik vrstev – červené
krvinky, plazmu a buffy-coat, což je vrstva obsahující bílé krvinky a krevní destičky. Odběrová
souprava obsahuje několik vaků spojených
hadičkami, přes ně se potom jednotlivé složky
krve v separačních automatických lisech
dostávají do jednotlivých vaků. Vak pro červené krvinky obsahuje výživný roztok, takže
krvinky lze skladovat po dobu 42 dní.
Plazma je velmi rychle ve speciálním šokovém zmrazovači zchlazena na velmi nízkou
teplotu, jde o takzvané šokové zmrazení,
a je skladována při teplotě nižší než minus
25 °C. Takto zmražená může být uchovávána
až tři roky. Prvních šest měsíců nesmí být
vydána pacientovi, je v karanténě. Po této
době je dárci znovu provedeno vyšetření
na krví přenášené nemoci. Povinně se vyšetřuje krev na žloutenku typu B a C, HIV 1, 2
a syfilis, dále se kontroluje obsah jednotlivých
složek krve podle typu přípravku. A v neposlední řadě kontrolujeme sterilitu odebrané
krve, čistotu prostředí a další parametry,
nepřetržitě monitorujeme skladovací teploty,
aby nedošlo k porušení povolených mezí.
Vypovídá krevní skupina něco
o původu člověka? Má nějaké
opodstatnění stravování podle
krevní skupiny?
Tohle jsem nikdy nezkoumala, každopádně platí, že u obyvatel jedné oblasti a jedné
rasové skupiny bývá výskyt krevních skupin
poměrně stálý. Rozdíly v rozdělení krevních
skupin jsou mezi rasami a národnostmi nebo
MUDr. Jarmila Celerová se narodila v roce
1965 v Brně, absolvovala Lékařskou fakultu
Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, nyní
Masarykovy univerzity, kde v roce 1989 promovala v oboru všeobecného lékařství. Od
roku 1993 až dosud působí ve Fakultní
nemocnici u svaté Anny, nejprve na I. interní
kardioangiologické klinice, od roku 1995
na Transfuzním oddělení, od roku 2000 na
pozici primářky. Je členkou Lékařské komory, České hematologické a transfuziologické společnosti, vyučuje zdravotní laboranty
a zdravotní sestry, v rámci nemocnice se
podílí na zajišťování pohotovostních služeb
v Doléčovacím a rehabilitačním oddělení.
Je odbornou posuzovatelkou ČIA, Českého institutu pro akreditaci, v oblasti zdravotnických laboratoří. Má dvě děti, zatím
čtyři vnučky, baví ji sport, příroda, návštěvy
divadla a četba knih.
mezi oblastmi na zeměkouli. Co se stravování
týče, věřím v pravidelnou životosprávu, vyváženou stravu s větším množstvím zeleniny
a ovoce a jak se říká, všeho s mírou.
Jak po práci odpočíváte?
Snažím se odpočívat aktivně, ráda sportuji, vyhledávám aerobní aktivity, tedy spinning a heat, ale nevynechám ani posilovnu.
Mám ráda chůzi, zvlášť po horách, ráda chodím do divadla, čtu knížky. Ale zdá se mi, že
volného času je méně a méně. A často a moc
ráda trávím svůj volný čas se svými čtyřmi
malými vnučkami.
Máte v městské části Brno-střed
nějaké oblíbené místo?
Nejraději mám Zelný rynk s jeho neopakovatelnou atmosférou, Biskupský dvůr
a samozřejmě malebná zákoutí kolem
Marta Vojáčková ■
Petrova.
Zpravodaj městské části Brno-střed | listopad 2023 | 15