Kultura

MOZARTŮV EFEKT

NOVOROČNÍ

KONCERT

NA RADNICI

Ve Společenském sále radnice městské

části Brno-střed na Dominikánské 2 zahraje 8. ledna od 18.30 hodin Trio Bel Canto.

Repertoár Tria Bel Canta zahrnuje skladby

skladatelů z období baroka a klasicizmu,

především G. F. Händela, J. S. Bacha, A. Vivaldiho a W. A. Mozarta. Kombinace zpěvu, flétny

a kytary je velmi oblíbená, poskytuje delikátní,

ušlechtilý zvuk a jemnou dynamiku. Vstupné

je 100 Kč.

Trio koncertuje po celé České republice

i v zahraničí, vystupují v Rakousku, Německu,

Slovensku na koncertech a hudebních festivalech jako je Musiksommer Klaus, Fockenfeld Schlosskonzerte, Hudební léto Trenčianské Teplice a podobně.

Mozartův efekt je základem každoročního

stejnojmenného koncertu, který Filharmonie Brno pořádá zejména pro nastávající

rodiče.

Letos se mohou budoucí maminky a tatínkové těšit také na skladby Haydna, Händela

nebo Bacha a na výklad muzikoterapeutky

Mariny Stejskalové, která programem provází.

Koncert se koná 12. ledna v 17.00 hodin

v Besedním domě a vstupenky jsou k dostání

v předprodeji nebo na www.filharmoniebrno.cz.

Mozartova hudba byla podrobena mnoha

studiím, které se snažily potvrdit či vyvrátit

tezi, že jejím poslechem dochází u dětí, a to

i nenarozených, k nárůstu jistých složek inteligence. Tomuto efektu dala v roce 1993 doktorka Frances Rauscherová v časopise

Nature název Mozartův efekt. Zveřejnění překvapivých pozitivních výsledků vedlo tehdy

mimo jiné k několikaletému souboji studií

potvrzujících či vyvracejících tento efekt.

„Jednoznačného verdiktu jsme se sice zatím

nedočkali, ale pozitivní účinky hudby jsou

známy od starověku. Od praxe šamanů jsme

se však v dnešní době dostali do oblasti muzikoterapie jako svébytné disciplíny,“ uvedla

ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

MATĚJ SMETANA

A JEHO ABC

JÁNOŠÍK REVISITED

V Moravské zemské knihovně se od

23. ledna do 3. dubna učí písmena chodit.

Site specific projekt Matěje Smetany

představuje paralelu ke snaze uživatelů

knihovny učit se a posouvat se dál ve svých

vědomostech. Jednotlivá písmena abecedy

dostala ve virtuálním prostředí od autora

naprogramováno jasné zadání: naučit se

ve stanovené době chodit.

Každé písmeno se s úkolem vypořádalo

po svém. Některá jsou „učenlivá“ a dělají

rychlé pokroky, jiná se zaseknou v určitém

bodu a dále se nedostanou. Tak jako my

lidé.

Vizualizovaný proces se odehrává na

monitorech umístěných v různých patrech

po budově a na spořičích obrazovek vybraných počítačů knihovny.

Julie Kačerovská

I

Kateřina Konečná

I

Zbojnická legenda ožívá v Mahenově

divadle.

Drama o slavném slovenském zbojníkovi

je z roku 1909. „V té době,“ píše ve třicátých

letech Mahen, „nikdo nevěřil pomalu v člověka, ale najednou jsme našli mezi lidem

Bára Kocmánková

I

člověka, nedávno skorem popraveného,

a ten člověk žil v paměti národa jako světec.

A kolem toho člověka kvetly píseň i naděje.“

Jenže pak přišla krutá zkušenost první světové války. Dvacet let po napsání Jánošíka

se Mahen vyznává ze svého pokušení

napsat drama znova a jinak: „Byl by daleko

prostší, bez písniček a bez barev.“ Do jeho

úvah zasáhla druhá světová válka. Zoufalství národní tragédie Mahen nepřežil.

Do mysli se vkrádá otázka, jakého Jánošíka by napsal dnes? Jaký sen o Jánošíkovi

sníme? Vnímáme ho jako hrdinu, či jako obyčejného zloděje a zabijáka?

Pojďme si ten příběh o Jánošíkovi vyprávět znovu, tentokrát v režii uměleckého šéfa

činohry Národního divadla Brno Martina

Františáka.

Gabriela Kodysová

I

Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2019 | 27