Kultura
MOZARTŮV EFEKT
NOVOROČNÍ
KONCERT
NA RADNICI
Ve Společenském sále radnice městské
části Brno-střed na Dominikánské 2 zahraje 8. ledna od 18.30 hodin Trio Bel Canto.
Repertoár Tria Bel Canta zahrnuje skladby
skladatelů z období baroka a klasicizmu,
především G. F. Händela, J. S. Bacha, A. Vivaldiho a W. A. Mozarta. Kombinace zpěvu, flétny
a kytary je velmi oblíbená, poskytuje delikátní,
ušlechtilý zvuk a jemnou dynamiku. Vstupné
je 100 Kč.
Trio koncertuje po celé České republice
i v zahraničí, vystupují v Rakousku, Německu,
Slovensku na koncertech a hudebních festivalech jako je Musiksommer Klaus, Fockenfeld Schlosskonzerte, Hudební léto Trenčianské Teplice a podobně.
Mozartův efekt je základem každoročního
stejnojmenného koncertu, který Filharmonie Brno pořádá zejména pro nastávající
rodiče.
Letos se mohou budoucí maminky a tatínkové těšit také na skladby Haydna, Händela
nebo Bacha a na výklad muzikoterapeutky
Mariny Stejskalové, která programem provází.
Koncert se koná 12. ledna v 17.00 hodin
v Besedním domě a vstupenky jsou k dostání
v předprodeji nebo na www.filharmoniebrno.cz.
Mozartova hudba byla podrobena mnoha
studiím, které se snažily potvrdit či vyvrátit
tezi, že jejím poslechem dochází u dětí, a to
i nenarozených, k nárůstu jistých složek inteligence. Tomuto efektu dala v roce 1993 doktorka Frances Rauscherová v časopise
Nature název Mozartův efekt. Zveřejnění překvapivých pozitivních výsledků vedlo tehdy
mimo jiné k několikaletému souboji studií
potvrzujících či vyvracejících tento efekt.
„Jednoznačného verdiktu jsme se sice zatím
nedočkali, ale pozitivní účinky hudby jsou
známy od starověku. Od praxe šamanů jsme
se však v dnešní době dostali do oblasti muzikoterapie jako svébytné disciplíny,“ uvedla
ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.
MATĚJ SMETANA
A JEHO ABC
JÁNOŠÍK REVISITED
V Moravské zemské knihovně se od
23. ledna do 3. dubna učí písmena chodit.
Site specific projekt Matěje Smetany
představuje paralelu ke snaze uživatelů
knihovny učit se a posouvat se dál ve svých
vědomostech. Jednotlivá písmena abecedy
dostala ve virtuálním prostředí od autora
naprogramováno jasné zadání: naučit se
ve stanovené době chodit.
Každé písmeno se s úkolem vypořádalo
po svém. Některá jsou „učenlivá“ a dělají
rychlé pokroky, jiná se zaseknou v určitém
bodu a dále se nedostanou. Tak jako my
lidé.
Vizualizovaný proces se odehrává na
monitorech umístěných v různých patrech
po budově a na spořičích obrazovek vybraných počítačů knihovny.
Julie Kačerovská
I
Kateřina Konečná
I
Zbojnická legenda ožívá v Mahenově
divadle.
Drama o slavném slovenském zbojníkovi
je z roku 1909. „V té době,“ píše ve třicátých
letech Mahen, „nikdo nevěřil pomalu v člověka, ale najednou jsme našli mezi lidem
Bára Kocmánková
I
člověka, nedávno skorem popraveného,
a ten člověk žil v paměti národa jako světec.
A kolem toho člověka kvetly píseň i naděje.“
Jenže pak přišla krutá zkušenost první světové války. Dvacet let po napsání Jánošíka
se Mahen vyznává ze svého pokušení
napsat drama znova a jinak: „Byl by daleko
prostší, bez písniček a bez barev.“ Do jeho
úvah zasáhla druhá světová válka. Zoufalství národní tragédie Mahen nepřežil.
Do mysli se vkrádá otázka, jakého Jánošíka by napsal dnes? Jaký sen o Jánošíkovi
sníme? Vnímáme ho jako hrdinu, či jako obyčejného zloděje a zabijáka?
Pojďme si ten příběh o Jánošíkovi vyprávět znovu, tentokrát v režii uměleckého šéfa
činohry Národního divadla Brno Martina
Františáka.
Gabriela Kodysová
I
Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2019 | 27