Zpravodaj Brno-střed

Zpravodaj MČ Brno-střed

Strana 19

Zpravodaj městské části Brno-střed | říjen 2026 | 19
Jaroslav Grunt (1893–1988) patřil kne-
mnoha architektům, kteří zůstali zaměst-
nání na brněnském magistrátu věrni
pocelý život. Jeho zásadní význam tkví
vkaždodenní „úřední“ iniciační práci pro
přijetí arozvoj moderní architektury aur
-
banismu. Gruntova plánovací činnost,
prováděná vanonymitě úřadu, ovlivnila
podobu Brna – ať již vevelkých interven
-
cích, jakými jsou zejména dobudování
okružní třídy prodloužením Husovy ulice
knádraží, propojení Francouzské ulice
sMerhautovou či podoba hrázních objektů
Kníničské přehrady, nebo vmnožství drob
-
nějších regulačních návrhů.
Dotváře moravské metropole se sám za
-
psal několika vynikajícími moderními realiza-
cemi – budovou zemského policejního ře-
ditelství (1924–1927, spolupráce Josef Adolf
Šálek, Orlí), řadovými domky pro městské
zaměstnance (1922–1923, Barvičova, Rou
-
balova, Vojanova) či trojdomkem vevzorové
kolonii Nový dům (1927–1928, Šmejkalova).
Vrámci svých soukromých aktivit se inten
-
zivně věnoval návrhům rodinných domů pro
různorodou klientelu, včetně jejich interiéro
-
vého zařízení.
Proslul také jako neúnavný bytový de
-
signér sřadou nábytkových realizací, které
reagovaly naaktuální vývojové tendence.
Odsledování linie národního slohu sdozvuky
kubistických forem, přes mobiliář sjistou or
-
namentálností, exkluzivitou či eklektičností
reminiscencí naevropské historické slohy,
sohlasy výmarského Bauhausu až popřijetí
zásad funkcionalismu sdůrazem kladeným
prioritně naúčelnost apraktičnost nábytku.
Vletech 1923–1924 Jaroslav Grunt realizo
-
val jednu ze svých stěžejních designérských
prací, právem řazenou knejprogresivnějším
dokladům nábytkářské produkce první polo
-
viny dvacátých let 20. století unás. Jednalo
se ozařízení pánského pokoje (zhotovily
brněnské UP závody) pro prvního místosta
-
rostu Zemského hlavního města Brna Jana
Mášu (1867–1933, proslul jako podporovatel
mnoha společenských, kulturních aprezen
-
tačních akcí apatřil khlavním iniciátorům pro-
jektu Výstavy soudobé kultury vČeskoslo-
vensku uskutečněné naZemském výstavišti
vBrně vroce 1928). Existence nábytkového
souboru je veřejnosti známa ze stránek
specializovaného časopisu Bytová kultura
(Bytová kultura I, 1924–1925, s. 89–94). Do
-
konale řešená skladba pánského pokoje
spojující funkci pracovny aložnice oběma
účelům plně vyhovovala. Vdobě vzniku byl
nově řešen úložný prostor vespodní části
gauče, ato výsunem doprostoru, narozdíl
odběžně užívané sklopné desky či roštu
nesoucího matrace. Kubická křesla (svolně
loženým sedákem aopěrákem) akruhový
konferenční stolek vyráběly UP závody jako
typové produkty. Sestava knihoven typolo
-
gicky akonstrukčně vycházela zamerického
kancelářského nábytku Jerry, který vbrněn
-
ském prostředí dodávala klientům firma Karla
Vágnera. Celkovou střídmost, kvalitu adoko
-
nalost spojenou sjednoduchostí iúčelností
dotvářel rovněž design potahové látky, užité
namatracích včetně podhlavníku gauče
ačalounění křesel. Interiér pokoje zachy
-
cený nasnímcích vBytové kultuře vhodně
doplňoval koberec od Františka Kysely
(1881–1941, průmyslový ascénický výtvarník)
sjemným geometrickým dekorem ipříhodně
zvolené závěsy azáclony. Dnes je mobiliář
díky velkorysosti potomků zadavatele sou
-
částí sbírkových fondů nábytku oddělení
dějin architektury Muzea města Brna.
Gruntova spolupráce sklienty vnásledu
-
jících letech souvisí snáročnějšími indivi-
duálními návrhy nazařízení nových bytů avil
či sadaptacemi stávajících bytů vnájemných
domech. Objednavateli byli většinou přísluš
-
níci středních vrstev – lékaři, advokáti, úřed-
níci apodobně, vesměs architektovi přátelé
aznámí. Vpojetí těchto interiérů se promítá
vývojové zrání funkcionalistické koncepce
bydlení. Ipřes jistou autorskou diferenciaci
jsou si interiéry vevýsledném pojetí vmnoha
ohledech blízké – strohá, věcná funkčnost je
vrovnováze sestetickou složkou, vtělenou
doelementárně jednoduchých tvarových,
prostorových, barevných amateriálových
vztahů. Dostatek světla aprostoru, lehkost
apřívětivost avneposlední řadě „lidské“
dimenze všech kusů zařízení podtrhují
stylově čistý charakter interiérů. Kpříkla
-
dům Gruntova vyhraněného aspecificky
transformovaného pojetí takto koncipova
-
ných interiérových zakázek patří například
adaptace bytu JUDr.Rudolfa Krska zroku
1931, MUDr.Gustava Macha zlet 1931–1932,
Igora Barviče zroku 1933, MUDr.Františka
Brohma zlet 1933–1934 či domu Romualda
Kostřici realizovaného vletech 1934–1935.
Jednou zposledních meziválečných rea
-
lizací (1937–1938) završujících interiérovou
tvorbu Jaroslava Grunta byla zakázka pro
brněnského stavitele Václava Dvořáka, sbě
-
ratele apodporovatele umění. Umělecká díla
se stala vtomto případě nedílnou součástí
obytných prostor. Autorem návrhu najejich
umístění byl Mojmír Kyselka st., který se spo
-
lečně sGruntem podílel nacelkovém řešení
jednotlivých místností ajejich vybavení ná
-
bytkem. Vdobě realizace se již vinteriérové
tvorbě uplatňovalo nové estetické pojetí,
odlišné odrysů funkcionalistického výrazu
předchozích let. Vobytných prostorách ustu
-
povala formální atvarová strohost, geomet-
ričnost avjisté míře neosobitost. Najejich
místo přicházela vsouladu sproměnou ar
-
chitektury emotivnost ajistá dekorativnost.
Významným motivem byla křivka, která se
unábytku projevila zaoblením vcelkovém
obrysu ivdetailu. Celý interiér Dvořákovy
vily charakterizovala velkorysost kultivovaně
klasicizující koncepce včetně detailů.
Vpoválečném období až nanepatrné
výjimky Gruntova interiérová adesignérská
činnost již stagnovala, vroce 1958 ode
-
šel zpozice vedoucího územního pláno-
vání Městského národního výboru vBrně
dopenze avěnoval se malbě.
(Pokračování příště)
Jindřich Chatrný
■
LINIE DESIGNU VMEZIVÁLEČNÉM BRNĚ
(
9
)
JAROSLAV GRUNT
–
MODERNÍ BYDLENÍ PRO KAŽDÉHO
Historie
Interiér bytu Gustava Macha (1931–1932, Brno), obývací pokoj. Muzeum města Brna
Zpravodaj Brno-střed