Informujeme
VZPOMÍNKA NA EMILA BOČKA
Jen málokdo v případě československých
pilotů Britského královského letectva RAF
necítí hrdost na to, co vykonali pro tuto
zemi. Sám Winston Churchill jim vzdal
několikrát poctu, protože si jejich klíčovou
roli v boji s nacistickým Německem dobře
uvědomoval.
Pan generál Emil Boček se dožil úctyhodných 100 let, byl posledním žijícím bojovým
pilotem RAF. Zároveň šlo o brněnského
občana, který v Brně strávil kromě válečných let celý svůj život. I proto na něj a jeho
odkaz můžeme být obzvláště hrdí a věřím,
že je na místě si připomenout, jak dramatický jeho život byl.
V závěru roku 1939 se mu podařilo již po
vypuknutí války za dramatických okolností
uprchnout do zahraničí. Na čas dokonce
skončil v maďarském vězení, přesto se
ničím nenechal odradit a dostal se až k formujícím se československým vojenským
jednotkám ve Francii.
Zde prodělal své první bojové zkušenosti
v roli pěšáka. Po porážce Francie byl společně s dalšími, kteří projevili zájem dále
bojovat za obnovu Československa, evakuován do Velké Británie. Jako jeden z nejmladších příslušníků RAF sloužil jako letecký
mechanik.
Emil Boček však chtěl létat jako pilot, i zde
se projevila jeho tvrdohlavost a houževna-
tost. Opakovaně se totiž hlásil na výcvik
bojového pilota, až byl v roce 1942 v tomto
snažení úspěšný. Jako mladého muže bez
zkušeností s pilotováním jej odeslali na
výcvik, který trval téměř dva roky, část z nich
strávil i v Kanadě.
Od října 1944 tak mohl konečně sloužit
jako stíhací pilot a jeho sen se mu splnil.
Celkem stihl 26 operačních letů u 310. stíhací perutě, při nichž také nebyla nouze
o dramatické okamžiky. Po válce se vrátil
do Brna. Sympatiemi ke komunistickému
režimu skutečně neoplýval a jeho živnost
byla znárodněna.
I po odchodu do důchodu byl nadále
aktivní, zajímal se o veřejné dění, účastnil
se i mnoha pietních aktů či besed, kde připomínal odkaz letců RAF. V roce 2019 byl
povýšen do nejvyšší hodnosti armádního
generála. Emil Boček zemřel 25. března
2023, pohřeb na brněnském ústředním
hřbitově proběhl s vojenskými poctami.
Čest jeho památce!
Mgr. Bc. Tomáš Řepa, Ph.D. ■
Foto: Kniha Jiří Plachý:
Strach jsem si nepřipouštěl
KNIHOVNA MILANA KUNDERY
Od začátku dubna má Brno novou
knihovnu. Nese jméno jednoho z nejvýznamnějších spisovatelů 20. století Milana
Kundery a obsahuje tisíce knih, autorských
i sesbíraných děl z jeho francouzské
knihovny. Manželé Kunderovi ji jeho rodnému Brnu věnovali.
Novou knihovnu Brňané najdou v Moravské zemské knihovně na Kounicově ulici,
vznikla v prvním patře knihovny nad kavárnou
a zpřístupněno je zde více než 3000 autorských publikací, rozsáhlý archiv recepce jeho
tvorby v podobě kritik, které vycházely ve
světových médiích, a část listinného archivu,
který obsahuje autorovu korespondenci
například s Federicem Fellinim, Fernando
Arrabalem a Françoisem Truffautem.
Díky smlouvě s manželi Kunderovými
a správci autorských práv je celý knihovní
fond dále obohacován o nová vydání Kunderových knih, proto se knihovna rozrůstá
každý týden o jednu až dvě nové publikace.
„Celý projekt by nevznikl bez paní Věry
Kunderové, která je nejenom autorkou této
skvělé myšlenky, ale i člověkem, který
s mimořádným nasazením a pílí celý soubor
dával dohromady a pomáhal i s přípravou
jeho převozu. Dík Moravské zemské
knihovny tak míří nejenom k Milanu Kunderovi, ale současně i k jeho paní,“ upřesnil
ředitel Moravské zemské knihovny Tomáš
Kubíček.
Fond knihovny je čtenářům přístupný k prezenčnímu vypůjčení. Listinný materiál bude
v průběhu roku skenován a po digitalizaci
bude také zpřístupněn v elektronické podobě
k prezenčnímu studiu. V prostorách knihovny
jsou dále k dispozici počítače s audioverzemi
děl Milana Kundery v češtině, angličtině, francouzštině či němčině. Další počítače jsou
určeny ke studiu digitalizovaných děl, a to
zejména výtisků s autorskými korekturami,
a postupně digitalizovaného archivního materiálu. Jistě zajímavý je také přístup do speciální mapy, která postihuje překlady děl Milana Kundery vycházející po celém světě.
Cílem Knihovny Milana Kundery je vytvořit
badatelské zázemí pro studium Kunderova
díla i jeho reflexe. Kromě jedinečného literárního materiálu je knihovna však také institucí s vlastním kulturním programem, který
se zaměřuje na témata jak literární, tak společenská. Cílem programového zaměření
je inspirovat k myšlení a kriticky zkoumat
naši současnost, jak nás k tomu vybízejí
Kunderovy romány i eseje. Skladbu programu určuje Dramaturgická rada Knihovny
Milana Kundery, kterou tvoří výrazné osobnosti evropského literárního či kulturního
života.
Knihovna je otevřená v pracovních dnech
od 10.00 do 17.00 hodin. Více informací o ní
najdete na webových stránkách: www.mzk.cz.
(kad) ■
Foto: Moravská zemská knihovna
Zpravodaj městské části Brno-střed | květen 2023 | 9