Kultura

NOVOROČNÍ KONCERT NA RADNICI

MOZARTŮV EFEKT

Ve Společenském sále radnice městské části Brno-střed na Dominikánské 2 zahraje 8. ledna od 18.30 hodin Trio Bel Canto. Repertoár Tria Bel Canta zahrnuje skladby skladatelů z období baroka a klasicizmu, především G. F. Händela, J. S. Bacha, A. Vivaldiho a W. A. Mozarta. Kombinace zpěvu, flétny a kytary je velmi oblíbená, poskytuje delikátní, ušlechtilý zvuk a jemnou dynamiku. Vstupné je 100 Kč. Trio koncertuje po celé České republice i v zahraničí, vystupují v Rakousku, Německu, Slovensku na koncertech a hudebních festivalech jako je Musiksommer Klaus, Fockenfeld Schlosskonzerte, Hudební léto Trenčianské Teplice a podobně.

Mozartův efekt je základem každoročního stejnojmenného koncertu, který Filharmonie Brno pořádá zejména pro nastávající rodiče. Letos se mohou budoucí maminky a tatínkové těšit také na skladby Haydna, Händela nebo Bacha a na výklad muzikoterapeutky Mariny Stejskalové, která programem provází. Koncert se koná 12. ledna v 17.00 hodin v Besedním domě a vstupenky jsou k dostání v  předprodeji nebo na www.filharmoniebrno.cz. Mozartova hudba byla podrobena mnoha studiím, které se snažily potvrdit či vyvrátit tezi, že jejím poslechem dochází u dětí, a to

i nenarozených, k nárůstu jistých složek inteligence. Tomuto efektu dala v roce 1993 doktorka Frances Rauscherová v časopise Nature název Mozartův efekt. Zveřejnění překvapivých pozitivních výsledků vedlo tehdy mimo jiné k několikaletému souboji studií potvrzujících či vyvracejících tento efekt. „Jednoznačného verdiktu jsme se sice zatím nedočkali, ale pozitivní účinky hudby jsou známy od starověku. Od praxe šamanů jsme se však v dnešní době dostali do oblasti muzikoterapie jako svébytné disciplíny,“ uvedla ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová.

MATĚJ SMETANA A JEHO ABC

JÁNOŠÍK REVISITED

V Moravské zemské knihovně se od 23. ledna do 3. dubna učí písmena chodit. Site specific projekt Matěje Smetany představuje paralelu ke snaze uživatelů knihovny učit se a posouvat se dál ve svých vědomostech. Jednotlivá písmena abecedy dostala ve virtuálním prostředí od autora naprogramováno jasné zadání: naučit se ve stanovené době chodit. Každé písmeno se s úkolem vypořádalo po svém. Některá jsou „učenlivá“ a dělají rychlé pokroky, jiná se zaseknou v určitém bodu a dále se nedostanou. Tak jako my lidé. Vizualizovaný proces se odehrává na monitorech umístěných v různých patrech po budově a na spořičích obrazovek vybraných počítačů knihovny. Julie Kačerovská

■

Kateřina Konečná

■

Zbojnická legenda ožívá v  Mahenově divadle. Drama o slavném slovenském zbojníkovi je z roku 1909. „V té době,“ píše ve třicátých letech Mahen, „nikdo nevěřil pomalu v člověka, ale najednou jsme našli mezi lidem

Bára Kocmánková

■

člověka, nedávno skorem popraveného, a ten člověk žil v paměti národa jako světec. A kolem toho člověka kvetly píseň i naděje.“ Jenže pak přišla krutá zkušenost první světové války. Dvacet let po napsání Jánošíka se Mahen vyznává ze svého pokušení napsat drama znova a jinak: „Byl by daleko prostší, bez písniček a bez barev.“ Do jeho úvah zasáhla druhá světová válka. Zoufalství národní tragédie Mahen nepřežil. Do mysli se vkrádá otázka, jakého Jánošíka by napsal dnes? Jaký sen o Jánošíkovi sníme? Vnímáme ho jako hrdinu, či jako obyčejného zloděje a zabijáka? Pojďme si ten příběh o Jánošíkovi vyprávět znovu, tentokrát v režii uměleckého šéfa činohry Národního divadla Brno Martina Františáka. Gabriela Kodysová

■

Zpravodaj městské části Brno-střed | leden 2019 | 27